V noci na včerejšek zemřel ve věku čtyřiasedmdesáti let Dušan Třeštík, jedna z nejvýraznějších postav současné české historiografie. "Byl ze své podstaty provokatér, i když většinou nediskutoval z očí do očí. Rád vytahoval kontroverzní otázky a zajímal se o reakce svých protivníků. To teď bude ve veřejných diskusích chybět," řekl HN historik Martin Nodl.

Zdůrazňuje tak jednu z nejviditelnějších charakteristik Dušana Třeštíka, hlavní váha jeho odbornosti je však ještě jinde: "Už v šedesátých letech zcela nově koncipoval výzkum raného středověku, odstoupil od politického hlediska, analyzoval jak vznikal český stát," říká Nodl.

Podle něj byl Třeštík navíc jedním z prvních odborníků, kteří do české historiografie přinesli moderní pohled. "Učil, že dějiny jsou konstruktem lidí, kteří je píšou. Objektivní dějiny neexistují, ti, kteří je píšou jsou ovlivněni svým prostředím," dodává historik. Třeštík byl také bořitelem historických mýtů, které nemají nic společného s realitou, například legendy o Přemyslovi.

Nebyl historik z archivu


Dušan Třeštík se vymykal představě podivínského učence, který tráví svůj život v zaprášených archivech. Jeho provokativní komentáře k aktuálním otázkám současnosti naopak mnohdy vzbuzovaly bouřlivé reakce. Po listopadu 1989 soustavně vyjadřoval i k české přítomnosti.

Letos byla Třeštíkovi za popularizaci vědy udělena Medaile Vojtěcha Náprstka. Při té příležitosti dějepisec řekl, že pracuje na velké knize o desátém století, což je prakticky vznik českého státu. Byla to podle něj doba, kdy byly Čechy evropskou velmocí.

Publikace se týká vyvraždění Slavníkovců nebo osudů svatého Vojtěcha. "Myslím si, že těmi, kdo vyvraždili Libici, byli Vršovci," řekl Třeštík. Tento čin se přitom dosud připisoval vládnoucímu rodu Přemyslovců.

Býval označován za postmoderního historika, s tím ale nesouhlasil. "To je taková nadávka pro každého, kdo ruší zaběhlé kruhy," říkal Třeštík, který se v minulosti vyjadřoval i k problematice česko-německých vztahů. V roce 1995 se například postavil proti dokumentu Smíření 95, v němž čeští a sudetoněmečtí intelektuálové vyzývali k zahájení rozhovorů mezi českou vládou a reprezentací sudetských Němců. Dokument tehdy označil za Podraz 95, který má oslabit pozici české vlády.

Třeštík byl i příležitostným novinářem. Námětem jeho komentářů byla také domácí politika, angažoval se například v občanské iniciativě Impuls 99. Jeho články a eseje publikované hlavně v Lidových novinách (v letech 1993 až 1996 působil v jejich ediční radě) vyšly v roce 1999 ve výboru s názvem Češi, jejich národ, stát, dějiny a pravdy v transformaci.

Liberální pokrokář


Historik byl ale především odborníkem na středověk. Byl autorem či spoluautorem publikací Kosmas, Kosmova kronika, Počátky Přemyslovců (1981), Románské umění v Čechách a na Moravě (1983), Mysliti dějiny (1998), Vznik Velké Moravy (2001) nebo Češi a dějiny v postmoderním očistci (2005).

Nebyl ale zaujat jen svým oborem. Zajímal se také o poezii a počítače, jeho koníčkem bylo sbírání historických zbraní. Nikdy nebyl členem žádné politické strany. Sám sebe charakterizoval jako "liberálního pokrokáře".

"Dějinná paměť není věcí státu, dokonce ani historiků, je věcí občanů," napsal na konci svého posledního komentáře, ve kterám se zastával lidových pomníčků.

Český rozhlas Leonardo dnes zařadí v rámci pořadu Vstupte! reprízu hodinového rozhovoru Roberta Tamchyny s Dušanem Třeštíkem. Premiéra pořadu je v 11.00, repríza ve 20.00. K uctění památky Dušana Třeštíka se připojí i Česká televize, která dnes na ČT2 od 21.25 uvede pořad Na plovárně s Dušanem Třeštíkem.