Supermarkety v Česku stále častěji "přibalují" svým zákazníkům stručnou lekci slovenštiny. "Páči sa" namísto "prosím" od pokladní je dnes víc než běžné. Zaměstnání, která Češi nechtějí dělat, je ale v době blahobytu mnohem víc než jen práce za kasou.
"Trend je takový, že nezaměstnaní, ale i studenti preferují práce, které jsou celkem klidné a bez zodpovědnosti a nejsou fyzicky náročné. A přitom jsou dobře placené," říká ředitel personální agentury Index Plus Tomáš Žemla.
Zedničinu neberu
Kvalifikovaní zaměstnanci "došli" a těm, kteří nechtějí pracovat, stát garantuje lepší "mzdu" než mnozí zaměstnavatelé, v podobě sociálních dávek. A studenti mnohem raději míří do oborů, které studují, což jim dobře našlápnutá ekonomika umožňuje.
Jak vyplývá ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí, nejmenší zájem mají Češi o dělnická místa, pro která si pracovník vystačí se základním vzděláním nebo s výučním listem. Tyto práce tvoří dohromady jednu třetinu všech dlouhodobě volných míst. Češi se tak nechtějí nechat zaměstnat jako zedníci, kameníci nebo kovodělníci. Nehrnou se ani na místa řidičů či pomocných dělníků, ať už na stavbě nebo v zemědělství. "Nejvíc volných míst evidujeme v profesích, jako jsou svářeč kovů, obsluha šicích strojů, zámečník, zedník, řidič a dělník v keramickém průmyslu," potvrzuje Jaroslav Januš z Úřadu práce v Sokolově.
Na rozdíl od začátku devadesátých let pak "netáhne" třeba profese obchodního zástupce. "Vysvětlujeme si to tím, že není v české povaze nějak přirozeně zakořeněné aktivně zboží nabízet a oslovovat potenciální zákazníky," říká Lucie Vantuchová z ostravské pobočky personální agentury Manpower.
Opačný problém s českou pracovní vybíravostí mají například ve firmě Siemens. "S poklesem nezaměstnanosti nechtějí lidé dělat práce, které jsou rutinní. Takže preferují místa, kde mají větší zodpovědnost," říká její specialista na lidské zdroje Jan Kopecký.
Příležitost pro cizince
Lidé tak v době prosperity mnohem víc myslí na své kariérní vyhlídky. V porovnání s dobou před pár lety mají například v Siemensu problémy sehnat asistenty a asistentky. "Taková práce totiž nedává moc nadějí na budoucí postup," vysvětluje Kopecký.
Nejen v Siemensu, ale v mnoha dalších firmách se tak musejí spoléhat na lidské zdroje ze zahraničí. Většinou jde o zaměstnance ze Slovenska, Ukrajiny, Polska, ale i z Vietnamu či Mongolska. Jak se na zaměstnávání cizinců dívají firmy samotné? "U specializovaných a odborných pozic je postoj kladný. U středních a nižších pozic firmy dávají přednost zaměstnancům z ČR," říká Tomáš Žemla.
Na danou situaci už zareagoval internetový portál ministerstva práce, který před rokem začal inzerovat volná místa kromě češtiny a angličtiny také v ukrajinštině.
To ale podle personálních agentur zdaleka nestačí. Především je podle nich nutné, aby úředníci zjednodušili cizincům přístup na český pracovní trh. Ministerstva práce a průmyslu připravují systém "zelených karet", který má zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU usnadnit.
