Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetl jako první?
Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Veliká písmena mi připomínala slabikář, takže spíš F. Blodský, Feďka od Zborova; s otcovým věnováním: Pěstujte ducha Legií.
Co jste četl naposledy?
Miloš Urban, Pole a palisáda. Bydlím na Vyšehradě, tak jsem si báječně popovídal s kněžnou Libuší.
Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Jednou jednu za měsíc, skoro přesně. Občas jako dárky nějakou novinku nebo klasiku (většinou ruskou). V pralese knih je umění výběru to nejdůležitější.
Jakou knihu jste si koupil naposledy?
Po dlouhém hledání v antikvariátech český překlad básnické knížky o Praze, o náladách z Čech, Můj domov (Dech rodné země, Larenopfer), Orbis 1941, str. 98, Kč 160.
Jakému typu četby dáváte přednost?
Poezie, próza bez přednosti. Na "věcnou" literaturu nemám čas. Rád listuju encyklopedickými příručkami a dějepisem. Dějiny umění a filozofie, Myšlenky moderních malířů, Stromy, Hvězdy, Co tu kvete apod.
Četl jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
Albert Camus, Cizinec. Camusův svět je mi ze všech nejbližší. Pro jeho pojetí svobody. A protože se dotýká mýtu a uměl spojovat v krásném a srozumitelném jazyce přesné myšlenky s poezií.
Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Nikdo číst nemusí. Lhostejnost ke knize není špatná vlastnost, ale jedna z mála svobod, kterou máme. Všechna média se rychle vyvíjejí, jenže myšlenka, představa a slovo není žádné médium, nýbrž sám život. Homo sapiens sa-piens bude číst vždycky, tedy ta jeho aristokratická vrstva, která potřebuje víc než věc, symbol a zábavu. Dobrá, zajímavá a krásná kniha je můj věrný přítel, lépe přítelkyně.
A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Ptáte se na božský trojúhelník? To je dobře. Knižní, knihovní minimum svědčí o profilu čtenáře: P. Ovidius Naso: Proměny. Božena Němcová: Babička. Herman Hesse: Siddhártha.
Alexandr Kliment (*1929)
Spisovatel a publicista. Studoval filozofii a hudební vědu na FF UK a divadelní dramaturgii na AMU, pracoval jako nakladatelský redaktor a dramaturg Čs. státního filmu. Za normalizace mohl publikovat pouze v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Autor rozhlasových her, scénářů a knížek pro děti. Vydal mj. novely Marie a Setkání před odjezdem, povídkové soubory Hodinky s vodotryskem a Bezúhonní, dva romány - Nuda v Čechách a Basic Love (později přejmenovaný na Šťastný život) - a také výběr z celoživotní publicistické tvorby nazvaný Piano v moři.
Snímek ČTK
