Jedna obyčejná plomba vyjde na 400 korun
Lidé, kteří nechodí na preventivní prohlídky k zubaři, zaplatí od roku 2009 za ošetření více než dosud. Zdravotní pojišťovny totiž přestanou hradit pacientům, kteří prohlídky zanedbávají, obyčejné (amalgámové) zubní plomby. Je to jedna ze změn, kterou chystá ministerstvo zdravotnictví ve druhé části své reformy.
Pro pacienty, kteří se vyhýbají prevenci, to nebude levné. "Běžná amalgámová plomba stojí sice zdravotní pojišťovnu 163 korun, její hodnota je však vyšší. V ordinaci, kde lidé platí hotově, za ni dají 400 korun," varuje prezident stomatologické komory Jiří Pekárek.
Úřad ministra Tomáše Julínka si od svého návrhu slibuje, že přiměje pacienty, aby se více starali o své zdraví, a tak předešli zbytečným výdajům zdravotního pojištění za opravy zkažených zubů.
"Stomatologie je zřejmě jediným oborem ve zdravotnictví, kde se dá jednoznačně prokázat souvislost mezi zanedbáváním preventivních prohlídek a zhoršeným zdravotním stavem. Proto je tady možný za zanedbávání zdraví i finanční postih," vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.
Zubaři: Platit mají všichni
U dalších oborů však pacienti za zanedbávání prevence nic platit nebudou. "Například u kuřáků je rakovina plic desetkrát častější než u nekuřáků, ale u kuřáka se nedá jednoznačně říct, že pokud by nekouřil, rakovinu by nedostal. Pacienty chceme mnohem víc motivovat zavedením bonusů za zdravý životní styl," dodává Hroboň.
Prezident stomatologické komory je z návrhu ministerstva rozpačitý. "U nás je nedostatek zubařů a každý se dvakrát ročně na preventivní prohlídku nedostane. Podmiňovat hrazení zubních výplní absolvováním preventivních prohlídek není šťastné," dodává Pekárek.
Místo toho navrhuje, aby si obyčejné plomby platili ze svého všichni dospělí lidé. "Pacienti se pak budou o své zuby opravdu starat a nebudou místo toho shánět razítka za preventivní prohlídky."
Vyřadíme tři procenta péče
Kromě stomatologie přestanou pojišťovny platit některé výkony a služby plastické chirurgie, lázeňství nebo některé zdravotnické pomůcky. Jednat se bude i o umělém oplodnění. "Principiální zásah do rozsahu péče hrazené z pojištění nechystáme. Vyřadíme maximálně tři procenta péče," dodává Hroboň.
Tím by systém veřejného pojištění, kterým ročně proteče zhruba 200 miliard korun, ušetřil od roku 2009 zhruba šest miliard. Každý člověk by tak zaplatil za lékařskou péči ročně v průměru o 600 korun víc.
Spolu se zavedením regulačních poplatků (které by měly platit od roku 2008) má mírné zúžení péče hrazené z pojištění zajistit, aby lidé chodili k lékaři jen tehdy, když to skutečně potřebují.
Stávající systém zdravotnictví je totiž neudržitelný. Češi rychle stárnou a budou potřebovat stále více zdravotní péče. Za důchodce navíc platí stát do zdravotního pojištění jen čtvrtinu toho, co člověk s průměrnou mzdou. "Když neuděláme reformu, systém se propadne do finančního kolapsu. To by znamenalo skryté omezování zdravotní péče," varuje Hroboň. Pokud by politici se zdravotnictvím nic neudělali, chybělo by v něm podle ministerstva do roku 2015 kolem 30 miliard korun.
