Říkejme mu třeba Petr. Vyučil se soustružníkem, ale řadu let pracuje jako zedník. A chtěl by si brzy založit malou stavební firmu - jako živnostník. Jenže na to nemá dostatečné vzdělání. A trávit další roky ve škole se mu nechce.
Počínaje dnešním dnem už ani nebude muset. Úřady mu přesto dovolí založit si živnost. Stačí, když složí odbornou zkoušku.
Ode dneška totiž začíná platit zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Lidem pomůže především v rozjezdu podnikání, pokud si budou chtít založit živnost, pro kterou bylo dosud podmínkou právě dosažené vzdělání.
"Lidé mohou získat doklad o vzdělání v určitém oboru, aniž by ho v mládí studovali. Svoje poznatky z praxe předvedou před komisí, která jim vystaví certifikát o kvalifikaci či přímo výuční list," říká Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání.
Tento rok budou lidé moci před komisí žádat zatím o uznání učebních oborů, jako je například kuchař či zedník. Za dva roky by pravidla mohla platit i pro obory s maturitou: například z obchodních akademií či stavebních škol.
Pekař upeče housky
Jak bude uznávání kvalifikací v praxi vypadat? Pokud se bude chtít někdo stát kvalifikovaným pekařem, zapíše se nejprve na zkoušku u učiliště, agentury či Hospodářské komory. Těm bude ministerstvo školství udílet oprávnění testovat dovednosti.
"Následně k sobě člověk dostane konzultanta, který mu pomůže zjistit, jak na tom je se znalostmi a zda si před zkouškou nemá doplnit vzdělání," popisuje Franklová.
Pak bude následovat samotná zkouška před komisí. Postavená bude především na praktických dovednostech. Pekař například dostane za úkol upéct několik bochníků chleba, housek či rohlíků.
Přitom bude muset vysvětlit, proč se rozhodl použít ten který recept. "Lidé mohou získat přímo výuční list, pokud zvládnou celé povolání," doplňuje Franklová. "Za dílčí dovednosti - například u kadeřníka jen za holení či stříhání vlasů - dostanou certifikát. Tím se pak také budou moci prokazovat u zaměstnavatele."
Zkouška za tisícikoruny
Přezkoušení však nebude zadarmo. Například výuční list v oboru gastronomie bude stát zhruba deset tisíc korun. Ceny nebudou jednotné, každá zkušební instituce si je bude určovat sama. "Naopak jednotná bude úroveň kvalifikace, uznávat ji budou zaměstnavatelé nejen v Česku, ale i v Evropské unii," říká Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory.
U maturitních oborů by novinka s uznáváním kvalifikací mohla pravděpodobně platit nejpozději za dva roky.
"I člověk s vystudovanou stavební střední školou by mohl získat maturitu z obchodní akademie, aniž by ji studoval. Na rozdíl od učebních oborů by ale zájemce o kvalifikaci musel mít více teoretických znalostí," vysvětluje Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání, který systém kvalifikací a certifikátů na vzdělání připravuje.
Zda by však maturitu získanou tímto způsobem uznávaly i vysoké školy při přijímání studentů, není zatím jasné. "Měly by je ale uznávat, protože maturity budou plnohodnotné stejně jako ty, ke kterým studenti dospějí během řádného studia. Uvidíme však, jak se tento systém osvědčí. Například ale ve Francii se tímto způsobem uznávají i vysokoškolské diplomy, aniž by člověk univerzitu studoval," doplňuje Franklová.
Nový systém uznávání kvalifikací pomůže lidem i v celoživotním vzdělávání. Právě v něm Česko podle expertů za vyspělými státy Evropské unie zatím poněkud zaostává.
"Pokud chtějí být lidé na trhu práce úspěšnější, budou se muset v budoucnu vzdělávat opravdu celý život. Je to základní nástroj politiky zaměstnanosti," říká Miroslava Kopicová z Národního vzdělávacího fondu.
