Je po deváté hodině večer, zapadající letní slunce ztrácí sílu a ze silnice, která vede od dálnice D1 na Vlašim, se stává dějiště nebezpečného dobrodružství. Krajnici na této silnici totiž tvoří jen okraj lesa. Bílé pruhy, které mají řidiči pomoci s orientací, tu prostě nejsou. A nebezpečí nehod se významně zvyšuje.
Podobný problém se týká až šedesáti procent českých silnic, čáry jsou na nich vybledlé nebo dokonce chybějí úplně.
Zbytečné nehody
Podle dopravního odborníka a bývalého dopravního policisty Stanislava Humla by přitom kvalitnější značení mohlo zabránit až dvaceti procentům nehod.
"I když je na vině značení, většinou se to hodí na řidiče. Policisté řeknou - ano, máte pravdu, značení nestojí za nic, ale nestojí za nic už deset kilometrů. Tak jste se měl podle toho zařídit," popisuje běžné jednání policistů Huml.
"Bílé čáry jsou na silnicích v Česku považované za jakousi třešničku na dortu, ten problém je naprosto podceněný," dodává Huml.
Vodorovné značení, tedy krajní a středovou lajnu, musí mít přitom každá česká silnice, která má alespoň šest metrů do šířky. Jen pokud je vozovka užší, rozdělená být nemusí.
Podle úředníků chybějí na bílé pruhy, které znamenají víc bezpečí pro řidiče, peníze. "Je to problém financí. Na podzim by měla proběhnout rekonstrukce vlašimské silnice. Takže dělat teď kvalitní plastové značení by bylo zbytečné," říká například ředitel Správy a údržby silnic v Benešově Miroslav Babický. Do té doby se řidiči mířící třeba na oblíbené výletní místo, horu Blaník, musí spokojit jen s méně kvalitním značením. Podobná situace panuje i v Ústeckém kraji. "Děláme jen průtahy městy. Mimo obec se neznačí, protože nejsou peníze," říká Jiří Rys, ředitel firmy Credo Litoměřice, která se specializuje na vodorovné značení.
Vybledlé dálnice
Špatné značení se týká i dálnic a rychlostních silnic. Vybledlé a zaprášené čáry "vítají" české řidiče třeba při příjezdu z Rakouska. "Když přijíždíte ze západní Evropy, něco tady chybí, ani přesně nevíte co, ale jsou to ty čáry," říká Huml.
Ministerstvo dopravy tento nedostatek přičítá častým opravám silnic. "Problém bych neviděl v technologiích nebo v penězích. Ředitelství silnic a dálnic by mělo častěji vodorovné značení na těch "flastrovaných" úsecích obnovovat," říká ředitel odboru pozemních komunikací na ministerstvu Vladimír Bártl. Silničáře se ale popohánět nechystá. "Na vodorovné značení nám příliš stížností nechodí," zdůvodňuje ministerský úředník.
