Obavy, že úroveň kulturní nabídky na Pražském hradě půjde dolů nedlouho po zvolení Václava Klause prezidentem, se skutečně potvrdily. Důvodem obav v roce 2004 bylo vyhoštění tří zavedených projektů. Z Hradu musely odejít dva uznávané festivaly - přehlídka world music Respect a mezinárodní festival spojující současnou klasickou hudbu s jazzem a dalšími žánry Struny podzimu.

Neprodloužení smlouvy potkalo také galerii Leica, která do roku 2004 sídlila v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Představitelé Hradu slibovali, že zrušené projekty nahradí novými, jež budou lépe reflektovat státotvorné prostředí. Učinili tak ostrou hranici mezi minulou érou "za Havla" a současnou "za Klause". Srovnání ale vyznívá pro současnost velmi nelichotivě. Nynější pořady neobstojí kvalitou ani množstvím.

Festival Respect přitahoval na Hrad tisíce diváků. Přehlídka pro české publikum objevila balkánskou dechovku, poprvé tu hostovali například Taraf de Haidouks. Respect přesídlil na Štvanici, jeho následníkem má nejspíš být cyklus Jazz na Hradě. Tam se objevují i již prověřená, významná jména jako Tomas Stanko Quartet. Cyklus běží bez většího zájmu veřejnosti i proto, že má poněkud nevyrovnanou dramaturgii. Podobně je na tom i Hudba Pražského hradu, zaměřená na klasiku.

"V Havlově éře bylo na Hradě, co se týče hudby, živěji: ne že by vládla velká koncepce, ale nebránilo se různým iniciativám. Prezident Klaus jako by řekl, že povinnost pěstovat na Hradě kulturu nikde není psána," říká hudební publicista Pavel Klusák.

Obdobný názor má i historička umění Lenka Lindaurová: "S nostalgií vzpomínám, jak se ještě v 90. letech konaly na Hradě skvělé výstavy zahraničních umělců. Objevili se tu autoři jako Kossuth, Boltanski, Jetelová, Nitsch. V tehdejší euforii jsem se domnívala, že to je teprve začátek, že i Praha bude fungovat jako jiné západní metropole a že to šílené kulturní zpoždění nějak doženeme. Opak je pravdou."

Euforie devadesátých let jistě usnadňovala organizaci některých mezinárodních akcí.

Vymlouvat se na ni však nelze: během desetiletí 1991 - 2001 uspořádala Správa pražského hradu 150 koncertů a 140 výstav, včetně tří velkolepých projektů Josip Plečnik, Rudolf II. a Deset století architektury. Srovnatelnou výstavu má současné vedení Správy pražského hradu jen jednu: loňského Karla IV., na kterém však jen spolupracovala.

"Havlovský" tým také vydal přes třicet publikací či zajistil hostování světového cirkusového divadla Que-Cir-Que, a to s průměrným ročním rozpočtem 20 milionů korun. Letošní rozpočet kultury na Hradě je necelých 30 milionů.

Dnešní kulturní oddělení Hradu uvede letos šest výstav a zhruba deset koncertů.

Na výstavních projektech úzce spolupracuje s Hradem Národní galerie - například přípravou současné výstavy Emil Filla.