Nejedná se jen o zaměstnance zařizující nákup zboží či služeb, ale také o dopravce či dokonce prodejce.

Hospodářské noviny minulý týden ve spolupráci s Hospodářskou komorou vypracovaly průzkum, ze kterého vyplynulo, že 77 procent oslovených podnikatelů se již setkalo s korupcí. Polovina z nich zároveň přiznala, že by dala úplatek, kdyby jim to pomohlo k zakázce. A to nejen na státních úřadech, ale také v soukromé sféře. Výsledky anonymního průzkumu šéfové firem potvrzují.

Ekonomický ředitel ŽDB Tomáš Hladík uvedl, že poslední problém spojený s korupcí řešila firma v prvním pololetí letošního roku. "S úplatky jsme se v naší firmě setkali nejen u nákupčích, ale i u prodejců. Kvůli růstu cen energie jsme zdražovali naši produkci a jeden zaměstnanec prodávající naše výrobky od zákazníků požadoval úplatek za to, že jim ceny ponechá na staré úrovni. Pro sebe chtěl polovinu z tohoto rozdílu," uvedl Hladík s tím, že firma jej odhalila během dvou měsíců.

Úplatky z obou stran

Problémy s úplatnými pracovníky se nevyhnuly ani českému podnikateli roku a majiteli společnosti Linet Zbyňku Frolíkovi. "V odděleních, jako je nákup, se s korupcí lze setkat poměrně často. Museli jsme propustit vedoucího expedice, který se dohodl s vybranými dopravními firmami. Škoda šla do milionů korun," uvedl Frolík. Jeho firma se však s korupcí setkává i při dodávkách zboží. "Nabídky různých lidí, že budeme moct dodávat do jejich zařízení naše výrobky, pod podmínkou úplatku, jsou jedním z důvodů, proč se více orientujeme na export. V zahraničí se s podobnou korupcí nesetkáváme," dodal Frolík.

Dalším z fenoménů spojených s korupcí jsou lékařské kongresy, jež se obvykle konají na velmi zajímavých místech - především v přímořských letoviscích. Cesty obvykle lékařům hradí dodavatelé přístrojů či léků. S tímto problémem se musel vypořádat Tomáš Chrenek. Tomu kromě Třineckých železáren patří také společnost Agel, jež je největší českou soukromou sítí zdravotnických zařízení. "Zda jsou ta lékařská pseudosympozia korupcí, či cestovatelskou mánií, to ať posoudí někdo jiný. Ale u nás doktoři na sympozia nejezdí," uvedl Chrenek.

Paušální zákaz je v tomto případě jednoduchým řešením, výrobci to však mají složitější. "Po odhalení úplatků jsme celý systém změnili. Provádíme například dvojí kontroly. Ale je to složité, všechno uhlídat nelze," řekl Frolík. ŽDB zvolilo metodu "odstrašujícího případu". "Nezametli jsme to pod koberec. Hned poté, co jsme na úplatného prodejce přišli, jsme vše ve firmě zveřejnili. Ostatní si snad již dají pozor," dodal Hladík.

Stavebnictví jde příkladem

Samostatnou kapitolou korupce jsou výběrová řízení ve stavebnictví. Ta většinou vypisují instituce placené z veřejných peněz a podle některých zástupců firem jsou úplatky v tomto sektoru běžné. "Situace se trvale zhoršuje. Na začátku 90. let se jednalo jen o nahodilé případy, v současné době se z uplácení podle mého názoru již stal systém," řekl předseda představenstva společnosti ODS Dopravní stavby Pavel Vítek. Podle něj řadu nových problémů přidělala novela zákona o zadávání veřejných zakázek. "Zákon zvýšil hranici, od které musí být výběrová řízení uveřejněna. I pokud se tendr vypíše, bývá to často za velmi podivných okolností. Nedávno bylo například výběrové řízení na stavební zakázku vyhlášeno v 16 hodin večer a zájemci si směli dokumentaci vyzvednout do konce pracovní doby téhož dne," uvedl Vítek.

Související