Existuje málo případů v dějinách kriminalistiky, kterými by se vyšetřovatelé zabývali tak dlouho a tak intenzivně. A málokdy bývají tak neúspěšní jako v případě "superdolaru" - padělané stodolarové bankovky. Tento název jí přitom dali sami vyšetřovatelé, z respektu před padělateli, které se snaží polapit již dvacet let. Některé z řady vyšetřovacích verzí nyní zpochybnili švýcarští vyšetřovatelé.

První padělky tohoto typu objevili bankovní úředníci při náhodné kontrole v roce 1989 ve filipínské Manile. Falzifikát byl tak dobrý, že jej měli problém rozpoznat i odborníci - kvalita tisku byla ještě lepší než u originálu.

O devět let později byl v Rusku zatčen severokorejský diplomat, který měl v kufru 30 000 padělků. Ten vyšetřovatelům tvrdil, že byl přímo u jejich výroby, o níž věděl i diktátor Kim Čong-il. Na podzim 2005 proto americká vláda sdělila, že za výrobou stojí Severní Korea.

O tom ale Švýcaři nyní pochybují. "Tiskárny ze sedmdesátých let, v nichž Severní Korea ještě dnes tiskne své bankovky, jsou tak špatné, že si člověk musí automaticky klást otázku, zda je vůbec tento stát schopný tak kvalitní bankovku vyrobit," tvrdí tamní vyšetřovatelé v nejnovější zprávě.

O teorii USA pochybuje také Klaus Bender, autor knih o tomto průmyslu. Podle něj je možné, že původcem padělků je americká tajná služba CIA, která by mohla díky falzifikátům například financovat tajné operace.

O tom, že by padělky mohla vyrábět státní organizace, svědčí i ona "obrovská" práce padělatelů. Ti například stihli do falzifikátů zapracovat 19 různých změn, které po jejich prvním odhalení nechala americká centrální banka zapracovat do originální verze.