Nový zákon, který má od ledna zrychlit konkurzy, dnes nejpomalejší v Evropě, může podle soudců přinést firmám velké potíže. A státu až miliardové škody. Soudci varují, že nedokonalý zákon umožní podvádět: když se například firma bude chtít zbavit svého konkurenta, jednoduše jej navrhne poslat do konkurzu - i když bude bez dluhů.

Takto "zadlužený" podnik se totiž bezprostředně po návrhu objeví v internetovém rejstříku, aniž by ovšem kdokoli dokázal zjistit, zda je návrh oprávněný. A než se vše vyřeší, může firma jako nespolehlivý dlužník přijít třeba o vítězství v soutěži na lukrativní zakázku. "Je to obrovské riziko. Škody mohou jít do miliard, které pak mohou poškozené firmy vymáhat na státu," říká místopředseda Krajského soudu v Praze Luboš Dörfl.

A není sám. Na tom, že se má zákon včas změnit, se shodli předsedové sedmi českých krajských soudů. Ministerstvo spravedlnosti však nic takového nechystá. Tvrdí, že podvodné konkurzy nehrozí. A norma nevadí ani podnikatelům.

Příliš krátké dvě hodiny


Vše se točí kolem internetového rejstříku, prvního a zatím nejrozsáhlejšího záměru, jak české soudnictví "elektronicky" zrychlit a zbavit únavného papírování. Ve veřejně přístupné databázi si bude moci každý pružně zjistit, jestli například jeho obchodní partner není před konkurzem.

Od okamžiku, kdy věřitel návrh na konkurz podá, do chvíle, než se jméno firmy objeví na internetu, mají přitom podle zákona uplynout jen dvě hodiny. Soudcům vadí, že se za tak krátkou dobu nebudou moci přesvědčit, kdo návrh skutečně podal a zda někdo nechce firmu jen poškodit.

Příklad, jak se může vše od Nového roku zamotat: návrh přijde na soud faxem a v takovém případě musí věřitel do tří dnů ještě na soud poslat návrh poštou s originálním podpisem. Ovšem dvě hodiny po obdržení faxu, byť by to bylo třeba z anonymního čísla, už bude firma navržená na bankrot "viset" na internetu. I když se pak zjistí, že vše bylo jen fingované, může jí to způsobit problémy.

"Vzniklá škoda je jedna věc. A druhá - že ostuda by okamžitě padla na nás soudce," vysvětluje Dörfl. Stačilo by prý do zákona doplnit nařízení, aby se ten, kdo návrh podává, nemohl skrýt - například by bylo možné stanovit povinnost připojovat k e-mailovým návrhům elektronický podpis.

Ministerstvo změny nechce


Ve sněmovně nyní leží ve druhém čtení novela některých zákonů, které fungování rejstříku umožní. Podle soudců je to příležitost, aby poslanci paragrafy doplnili. Ministerstvo však oponuje, že i dnes je možné podat falešný návrh na konkurz, byť jeho zveřejnění trvá i měsíce.

"Když bude jasné, že šlo o snahu někoho poškodit, tak samozřejmě konkurz vyhlášen nebude. A pak se firma bude moci domáhat náhrady u toho, kde ten návrh podal - a ne u státu," tvrdí náměstek František Steiner.

Ministerstvo počítá s tím, že zákon, který řeší nejen rejstřík, ale i konkurzy obecně, bude měnit. Ovšem nejdříve až někdy příští rok na jaře. "Až si to všechno sedne a uvidíme, jak zákon funguje a jestli se neobjevily nějaké závažné chyby. Ale zasahovat do toho teď, to by mohlo ohrozit jeho účinnost od prvního ledna," dodává Steiner.

Přestože argumenty na doplnění zákona znějí logicky, poněkud je oslabuje, že se podvodných konkurzů neobávají ti, kterých by se měly podle soudců dotknout nejbolestněji - tedy samotní podnikatelé. "Ano, riziko, že na internetu bude pár hodin něco zapsáno neoprávněně, nezlehčuji. Ale názor soudců mi přijde trochu jako hledání problémů za každou cenu," namítá prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Služby v noci i o víkendu


Soudci krajských soudů, kteří prý jinak souhlasí s tím, že nový zákon konkurzům skutečně pomůže, ale mají ještě jednu hlasitou námitku. Návrhy na konkurzy totiž budou moci chodit na soudy ve dne v noci - i o víkendech. Právě třeba e-mailem nebo faxem.

A to znamená, že soudci budou muset i doma držet "služby" a být nonstop připraveni sednout k počítači a návrh zpracovat pro internetový rejstřík. "Za prvé nemám v rozpočtu peníze, abych za to své lidi zaplatil. Za druhé je to bude velmi zatěžovat," říká místopředseda Dörfl.

Prý by stačilo, aby podle zákona ten, kdo chce skutečně svůj návrh vidět do dvou hodin na internetu, musel použít speciální elektronický formulář - jeho prostřednictvím by se návrh sám objevil v rejstříku, aniž by ho musel někdo zpracovávat.

I to ministerstvo odmítá a zaštiťuje se tím, že i v cizině musí být konkurzní soudci stále v pohotovosti. "V západní Evropě, kde jsme se inspirovali, to jde. Takže nevidím důvod, proč by to naši soudci nezvládli," říká ministr Jiří Pospíšil (ODS).

Jen 19 procent pro věřitele


Nový, takzvaný insolvenční zákon má od ledna nahradit mnohokrát měněnou normu o konkurzu a vyrovnání. Kromě zrychlení konkurzů má umožnit ozdravení problémových podniků. Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi, kteří se tak budou moci vyhnout exekuci.

V Česku v průměru dostane podle statistiky Světové banky věřitel z přihlášené a správcem konkurzní podstaty schválené pohledávky v hodnotě 100 korun necelých 19 Kč, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí Evropské unie. Třeba ve Finsku dostanou věřitelé téměř 90 procent svých investic, a v Japonsku dokonce přes 92 procent. V Irsku, Belgii, Nizozemsku či Velké Británii jsou na tom jenom o něco málo hůře.

Také délka konkurzního řízení je v Česku proti ostatním členským zemím EU podstatně větší. Průměrná délka konkurzního řízení v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku se pohybuje okolo půl roku, což je ve střední Evropě něco těžko představitelného - v Česku je v průměru delší než pět let. Současně se v těchto zemích společnost dostane do konkurzu mnohem snáze.