"Letos na začátku června nám deset procent studentů nezaplatilo školné. Dlužili nám více než půl milionu korun, což se rovná zhruba měsíčním mzdám pro naše učitele," říká například Radim Jendřejas, ředitel Trojského gymnázia Svatopluka Čecha v Praze, kde studuje zhruba 150 studentů za roční školné 29 tisíc korun.

Školy na vymáhání dluhů používají různé taktiky: spolupracují s policií i s právníky. "My jsme dokonce uvažovali o tom, že na neplatiče pošleme vymahačskou firmu, protože to bylo už neúnosné. Ale nakonec jsme od toho odstoupili a se studenty se dohodli," uvedla ředitelka Střední školy sociálních a zdravotnických služeb v Brně Dagmar Kyzlinková.

Nejvíce však zatím neplatící rodiče žáků slyší na hrozbu, že by jejich dítě nedostalo doklad o ukončeném středním vzdělání.

"Každý rok nám studenti dluží až 150 tisíc korun, ale většinou se je podaří získat během prázdnin. Po důrazném upozornění dokonce zaplatily dvě třetiny studentů," upozorňuje ředitel pražské školy. Přesto přiznává, že některé pohledávky od studentů už nikdy nezískají. "Za deset let naší existence nám absolventi dluží přes 80 tisíc a já se obávám, že už se nám nepodaří ty peníze nikdy získat zpět," myslí si ředitel Radim Jendřejas.

Vyhrožovat studentům pouze tím, že nedostanou vysvědčení, však podle ředitelů nestačí. Pokud jsou totiž školy zapsány v rejstříku vzdělávacích institucí pod ministerstvem školství, vysvědčení podle školského zákona vydat musí, i kdyby měl student dluhy.

"Tohle je zcela na soukromých školách, jak dobře si s žáky sepíšou smlouvy. Do toho vůbec nezasahujeme," potvrzuje mluvčí ministerstva Michaela Taschnerová.

Vysvědčení tak nemusí ředitelé škol vydat pouze tehdy, pokud studenta ještě před ukončením ročníku vyloučí. To však soukromé školy dělají minimálně, protože by se připravily o státní příspěvek na studenta, který se nejčastěji pohybuje kolem 30 tisíc korun za rok.

"U některých středoškoláků je státní příspěvek i více. Pokud se jedná o umělecké školy, může být roční částka na studenta až 100 tisíc," vysvětluje Petr Roupec, vrchní ředitel kabinetu ministryně školství. Soukromá střední škola má pak nárok na maximálně 90 procent ze státního příspěvku.

O dluhy se školy soudí minimálně. Výlohy na soudní proces by je totiž stály více než samotná pohledávka.

"Řešíme to splátkovým kalendářem, pokud se rodiče dostanou do špatné finanční situace. Vždycky se ale raději snažíme domluvit," potvrzuje zřizovatelka 1. Kladenské soukromé střední školy Hana Semeráková.

Někdy ale zůstávají školy opravdu bezmocné, a to v případě, že se jedná o žáky víceletých soukromých gymnázií.

Zde studují žáci, kteří v prvních čtyřech nebo dvou letech studia patří ještě do oblasti vzdělávání základních škol.

"V případě, že se jedná o děti v základním vzdělání, nemůžeme dělat už vůbec nic. Nelze je podle školského zákona v žádném případě vyloučit," říká Eva Marešová, ředitelka pražského gymnázia Thomase Manna.

Středoškoláka ředitelé pak už vyloučit mohou, a to pokud nemá splněné všechny předměty či například porušuje školní řád.