Na základě usnesení vlády č. 351/2000 realizovalo v letech 2001 až 2006 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ostatními rezorty Státní informační politiku ve vzdělávání (SIPVZ). Realizaci zpřesňovala usnesení vlády 244/2001 (I. etapa realizace SIPVZ), 992/2003 (II. etapa realizace SIPVZ), 402/2004 (změna systému financování) a 792/2004 (financování ICT služeb ve školách do roku 2010).

Neúspěšný INDOŠ


První etapa realizace SIPVZ (2001-2003), nesprávně nazývaná "Internet do škol" ("INDOŠ"), byla kritizována za způsob výběru generálního dodavatele, vysokou cenu a nevhodnou strukturu služeb. Dodávku počítačů (25 000 kusů) lze považovat za outsourcingové řešení se všemi klady a zápory. Dodavateli plynula z dlouhodobé investice rizika a ta si ve smluvních vztazích pojistil. Ministerstvo si nenechalo prostor pro modifikaci služeb a cen při změněných podmínkách. V druhé etapě od roku 2004 byly nedostatky napravovány a v létě 2005 pak dodávky ukončeny. Kromě toho ve více než 700 školicích střediscích SIPVZ probíhalo modulární vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti práce s počítačem a internetem i užívání výpočetní techniky ve výuce. MŠMT zahájilo spolupráci se školskými úřady krajů a se zástupci škol. Na základě výsledků v letech 2004 až 2006 tak postupně došlo k pozitivnímu vnímání aktivit MŠMT školami i jejich zřizovateli.

V souvislosti s vyúčtováním účelových dotací za rok 2006 bylo Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) zjištěno, že v závěru toho roku bylo ve školách 233 966 počítačů, z toho 148 814 mladších pěti let. Ve školách se dále používá 12 083 dataprojektorů a 2213 interaktivních tabulí. Tyto hodnoty jsou ale v rámci EU (resp. států OECD) podprůměrné. Realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání v letech 2001 až 2006 lze považovat za úspěšný krok k dosažení lisabonských cílů, který České republice pomůže nastoupit v rámci Evropské unie na udržitelnou cestu růstu a konkurenceschopnosti.

Rozpočet seškrtán...


Usnesení vlády č. 792/2004 uložilo ministryni školství zapracovat do střednědobého rámce rozpočtové kapitoly MŠMT ročně miliardu korun na pokrytí nákladů spojených se zajištěním informačních a komunikačních služeb ve školách v letech 2007 až 2010. Už v roce 2006 ale při přípravě rozpočtu na rok 2007 došlo ke snížení prostředků na pokračování SIPVZ. K navýšení rozpočtu MŠMT o částku na realizaci informačních a komunikačních služeb ve školách nedošlo ani přes kladné stanovisko Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ani při definitivním schvalování rozpočtu pro rok 2007. V rozpočtu MŠMT i při využití rezervního fondu a vlastních zdrojů chybí 500 mil. Kč na pokrytí základních potřeb v oblasti informačních a komunikačních služeb ve vzdělávání. České školství se v letech 2001 až 2006 přiblížilo v ICT vzdělávání vyspělým evropským státům. Průměrné výdaje od primárního do terciárního vzdělávání studenta přepočtené na paritu kupní síly představují v ČR ale jen polovinu průměru zemí OECD! Vyvstává tedy potřeba pokračování cílené a státem garantované podpory zavádění ICT do vzdělávacího procesu, aby bylo možné udržet konkurenceschopnost žáků a studentů na evropské úrovni. Je třeba zavést výkonné nástroje pro výuku, sdílení informací a spolupráci, které se mohou používat v zabezpečeném on-line prostředí a jsou školám dostupné kdekoli a kdykoli. Cílem je podpořit rozvoj vzdělávání a přitáhnout žáky a učitele k novým způsobům výuky. Výpočty však ukazují, že roční rozpočty školství je potřeba navýšit o dvě miliardy.

...přesto se navýší normativ?


Centrální podpora používání ICT technologií ve vzdělávacím procesu je nutná. Změní se ale její forma, především zjednodušením toku financí. Příspěvek by se měl stát součástí o potřebnou částku navýšeného normativu na žáka. Tak se peníze dostanou do škol jednoduše a přitom jim zůstane svoboda s nimi nakládat podle vlastních priorit. MŠMT si ponechá metodickou roli. Ministerstvo školství musí zajistit i podporu vzdělávacím subjektům, které byly dosud znevýhodněny, zejména tzv. malé školy, u nichž dosavadní konstrukce dotací či normativu neumožňovala pořídit si potřebnou techniku. Důsledně by se mělo uplatňovat spolufinancování. Naopak pro schopné školy bude zachována možnost využití jejich potenciálu realizovat vlastní projekty i individuálního nadstandardního rozvoje, dotaci pro ně obdrží na základě výběrového řízení. Zde se otevírá i možnost získání prostředků z Evropské unie.

MŠMT bude podporovat čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Příjemci této dotační podpory mohou být také školy, jejich zřizovatelé i neziskové nevládní organizace. Program je určen pro všechny kraje s výjimkou Hlavního města Prahy, kde jeho úlohu supluje Operační program Praha - Adaptabilita (OP PA). Potřebné finanční prostředky budou vyčleněny na podporu a zajištění konzultační pomoci školám, sdružením škol, zřizovatelům škol, popř. dalším oprávněným subjektům zejména při:

* formulaci cílů potenciálních projektů s ohledem na reálné požadavky a potřeby předkladatelů a na cíle podpory formulované v operačních programech;

* zpracování projektu s ohledem na věcné, formální, strukturální a administrativní požadavky operačních programů;

* předložení a zajištění účinné podpory potřebné k přijetí předloženého projektu.

Účinná metodická podpora škol musí být zajištěna minimálně na krajské úrovni. Podpůrná činnost bude probíhat na budovaném školském vzdělávacím a informačním portálu (ŠVIP) a některými ministerstvem řízenými organizacemi tak, aby pro každou školu v ČR byly dostupné potřebné informace i příslušná metodická pomoc.

Autor je ředitel odboru státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT