Slovensko je pro srovnání stále nejbližším a přirozeným příkladem. Pro období let 2007 až 2013 je v přípravě Operační program Informační společnost (OPIS). Program je rozdělen na tři oblasti:

1. Elektronizace veřejné správy (tedy obdoba naší oblasti 1.2) s alokací 695 mil. eur.

2. Rozvoj paměťových a fondových institucí (digitalizace obsahu) s alokací 163 mil. eur.

3. Zvýšení dostupnosti širokopásmového internetu (broadbandu) s alokací 260 mil. eur.

Je tedy vidět, že Slovensko alokuje z fondů na modernizaci veřejné správy čtyřikrát více prostředků než ČR a zřizuje na rozdíl od ČR zvláštní oblast na podporu broadbandu. V popisu OPIS se konstatuje, že problémem není ani tak národní páteřní síť (tj. síť mezi jednotlivými ministerstvy a městy) jako spíše přístupové sítě v lokalitách neatraktivních pro komerční operátory a dále dostupnost elektronických služeb veřejné správy.

Řecko: Štědrá ruka páně


Řecko je příkladem země, která představuje již zaběhnutého žadatele o dotace z evropských fondů. I tady v období let 2000 až 2006 existoval program OPIS, který celkem alokoval 2269 mil. eur. Mezi hlavní projekty tohoto období patřilo:

1. Broadbandová síť veřejné správy "Syzefxis".

2. Centra pro e-služby občanům "Ariadne".

3. Metropolitní broadbandové sítě.

4. Bezdrátové hotspoty.

5. Podpora privátního sektoru v rozvoji broadbandu.

Vidíme, že první dva body jsou velmi podobné ČR (páteřní síť KIVS a kontaktní místa Czechpoint). Projekt v bodě 3 podporuje částkou 65 mil. eur vznik optické infrastruktury ve městech, zajištění komunikace pro budovy veřejného zájmu, tj. úřady, nemocnice, školy, kulturní a sociální zařízení atd. Tento typ projektu je realizován s účastí vytendrovaného komerčního operátora, který infrastrukturu buduje, spravuje a provozuje na ní ostatní komerční služby. Je to tedy zajímavá inspirace i pro Českou republiku.

Peněz je vždy méně, než je zapotřebí. To platí určitě i při tvorbě operačních programů a alokaci peněz. Srovnání se dvěma evropskými zeměmi ukázalo, že Česká republika je srovnatelná v úsilí modernizovat veřejnou správu, ačkoliv by do této oblasti mohla alokovat více prostředků. Zcela ovšem vypadla podpora broadbandu v těch oblastech, které prokazatelně zaostávají a kde tuto situaci trh zřejmě nedokáže vyřešit.

Je rovněž dobré na tomto místě zopakovat, že v penetraci broadbandem stále patříme k nejhorším mezi členy Evropské unie. Příklad Řecka a Slovenska ukazuje, že je možné připravit patřičné priority. Budeme muset čekat sedm let?

(bjk)