Rakouský energetický koncern OMV dále posiluje svou pozici ve střední a východní Evropě. Jak včera ve Vídni oznámili zástupci firmy, navýšila společnost svůj podíl v maďarském konkurentovi MOL z původních 10 procent na 18,6 procenta. Hodnota balíku akcií činí zhruba jednu miliardu eur.
Vyloučeno přitom není ani celkové převzetí. "Projednáváme všechny možnosti, jsme otevření pro jakýkoliv druh spolupráce," cituje ve svém dnešním vydání deník Handelsblatt šéfa OMV Wolfganga Ruttenstorfera. "Jsme ještě na začátku vyjednávání, tudíž se nedá ještě říci, co z toho vyjde," dodal manažer. Pokud by došlo k fúzi obou firem, vznikl by největší koncern v tomto segmentu ve střední a východní Evropě s hodnotou zhruba 35 miliard dolarů. Část nového podílu v MOL získal rakouský konkurent OMV od nejbohatšího Maďara, Medgeta Rahimkulova, který dříve mimo jiné pracoval také pro Gazprom.
Dostatek paliva pro Evropu
Podle Ruttestorfera je navýšení podílu důležitým krokem k posílení dlouhodobé spolupráce mezi oběma firmami. OMV se tím navíc snaží upevnit svou pozici vzhledem k blížící se budoucí konsolidaci odvětví. Cíl mají všechny koncerny stejný - zajistit si dostatek energie pro Evropu. Jejím hlavním dodavatelem je již dnes Rusko, které pokrývá zhruba třetinu spotřeby ropy a až 40 procent spotřeby plynu v západní Evropě.
Spojení MOL a OMV by proto podle rakouské strany přineslo dlouhodobý užitek, jelikož by firmy společnými silami poskytly lepší jistotu dodávek paliv. Střední a východní Evropa je navíc pro obě společnosti důležitým trhem, na němž se vzájemně doplňují.
Půjde i o plynovod Nabucco
Rakouskému koncernu by převzetí MOL mohlo pomoci urychlit projekt plynovodu Nabucco, který má vést z Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko a Balkán do Evropy. Tomu chce konkurovat ruský Gazprom, který chce nyní společně s italským koncernem Eni vybudovat plynovod z Ruska do Bulharska. Pokud by Rusové byli rychlejší, mohl by projekt Nabucco najednou být zbytečný.
Jak se k možnému převzetí staví maďarský partner MOL, není zatím zcela jasné. Agentura Bloomberg například upozorňuje na to, že ještě počátkem května byl jeho šéf Zsolt Hernadi ohledně možné fúze spíše skeptický. Podle něj by totiž více hodnot zničila, než vytvořila. "Antimonopolní úřad by nás navíc zřejmě nutil prodat četné aktivity, což by znemožnilo vytvořit další hodnotu pro akcionáře," dodal tehdy Hernadi.
Dnes již zcela privatizovaná firma vloni dosáhla obratu téměř 12 miliard eur a snaží se stejně jako OMV neustále růst. MOL tak vlastní 25 procent chorvatské společnosti INA, s níž spolupracuje také v oblasti těžby ropy. Kromě toho je firma aktivní také v Rusku, Kazachstánu, Ománu a vlastní rafinerie na Slovensku.
Hodnota akcií MOL na oznámení možných akvizičních záměrů OMV reagovala velmi pozitivně a jejich kurz stoupl o více než osm procent. Akcie OMV naopak reagovaly poklesem o více než jedno procento.
