Úplatky jsou v Česku vnímány jako součást každodenního života podnikatelů. Dokazuje to i exkluzivní průzkum Hospodářských novin a Hospodářské komory. Z 1166 zástupců firem z celé země jich více než tři čtvrtiny připustilo, že se s korupcí při svém podnikání setkali. Životu v "zemi obálek" se však dokážou velmi dobře přizpůsobit.
Polovina z nich uvedla, že by dali úplatek, pokud by jim zajistil nové zakázky. Čtyři oslovení podnikatelé z deseti rovněž přiznali, že minimálně jednou již kvůli své firmě upláceli. Netýká se to však zdaleka jen veřejných zakázek organizovaných státem, městy a obcemi. Stále větším problémem se stává korupce v privátní sféře.
Nelichotivé pořadí
Česko patří podle výzkumů společnosti Transparency International k nejzkorumpovanějším státům EU. V celosvětovém žebříčku se loni umístilo na čtyřicátém šestém místě. Méně úplatků se podle zmíněného výzkumu dává třeba v Maďarsku, Malajsii či Jordánsku.
Na tomto nelichotivém výsledku se do značné míry podepisují také obálky, které putují od malých či středních firem do kapes nákupčím velkých stavebních společností či maloobchodních řetězců.
Přístup - raději dávat než být odstaven - není mezi zástupci podniků neobvyklý.
"Chcete získat zakázku. Jste odpovědný za obživu pro určitý počet zaměstnanců, máte tedy dvě možnosti. Buďto kývnete na nabídku, že zakázku dostanete s tím, že budete muset nějaké prostředky "přeposlat", nebo zakázku nedostanete. Kdo zvolí druhou variantu, bude jediný v tomto státě."
Obětí korupce se stali respondenti průzkumu například i u právnických kanceláří. "Advokátní kancelář na objednávku otevřela obálku s mou nabídkou dříve a druhým uchazečům nabídku mírně navýšili těsně nad mou. Díky tomu se dostali k nemovitostem v hodnotě 200 milionů korun," popisuje svou zkušenost s korupcí jeden z účastníků anonymního průzkumu.
První odhalení
Vůbec první případ korupce mezi společnostmi začali policisté vyšetřovat předloni. Společník domažlické firmy Tramontána transport & logistics Tomáš Pavlík chtěl úplatek padesát tisíc korun za to, že plzeňskému autodopravci přidělí zakázku. "Když jsme to oznámili zdejší policii, řekli nám, že nemáme dávat úplatek a bude to vyřešené. Nechtěli s tím nic dělat," vzpomíná Jarmila Ulčová, manželka autodopravce. Teprve až se obrátili na expozituru protikorupční jednotky, daly se věci do pohybu. Detektivové vybavili Ulčovou odposlouchávacím zařízením, dali jí i peníze na úplatek a schůzku sledovali. Pavlíka vzápětí obvinili a loni byl odsouzen - dostal 300 hodin veřejně prospěšných prací. Tato podnikatelka je jednou z mála, která může mít pocit zadostiučinění.
"Prioritou našeho útvaru je vyšetřování korupčního jednání veřejných činitelů ve státní správě a samosprávě," říká diplomaticky mluvčí protikorupční policejní jednotky Alena Vokráčková.
Je třeba zvýšit sazby
Policie dlouhodobě čelí kritice, že v boji s korupcí prohrává. Státní zástupci loni obžalovali z úplatkářství téměř tři sta osob. Avšak jen u poloviny z nich soudy rozhodly, že existuje dostatek důkazů, aby mohly vyšetřované odsoudit. Do vězení za korupci přitom poslaly jen jednadvacet lidí. Ministerstvo spravedlnosti se hodlá potírání korupce více věnovat. Před pár dny kabinet již schválil návrh novely, která zvyšuje trestní sazbu pro veřejné činitele až na 12 let vězení. "Kromě toho se zvýší i sazby za nabízení úplatku - až na pět let vězení," dodala mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová.
Proti korupci vystupuje také generální ředitel jedné z největších firem na světě. "V novodobých dějinách neexistuje případ dlouhodobě úspěšné firmy, která svůj obchod založila na úplatcích. Firmám bych vzkázal: Přestaňte to dělat. Dávat úplatky je hloupý, strašný a odporný způsob, jak dělat byznys," řekl HN šéf koncernu General Electric Jeffrey Immelt. 
