Obchodnímu řediteli společnosti ČEZ Alanu Svobodovi hrozí, že půjde až na osm let do vězení za takzvaný insider trading, tedy zneužití vnitřních informací. Policejní návrh žalobcům, aby Svobodu postavili před soud, je zřejmě začátkem dalšího dlouhého příběhu.

Policie po ročním vyšetřování dospěla k názoru, že Svoboda nákupem akcií před zveřejněním výsledků a jejich následným prodejem zneužil informace, které měl jako člen vedení. Výsledky ČEZ byly totiž jako obvykle "nad plán" a akcie o pět korun posílily.

Případ začala vyšetřovat tehdejší Komise pro cenné papíry. Alan Svoboda a následně i samotný ČEZ se však bránili, že k žádnému zneužití informací nedošlo. ČEZ si nechal udělat posudky u Ústavu státu a práva, Právnické fakulty Západočeské univerzity a advokátních kanceláří Weinhold Legal a Kocián Šolc Balaštík. Ty prý shodně možné pochybení Svobody vyvracejí.

Nový státní zástupce


S názorem policie, že se Svoboda dopustil trestného činu, se totiž musí ztotožnit i státní zástupce. Ten rozhodne o tom, zda případ postoupí soudu, zastaví, či bude po policii chtít další podklady. Státní zástupce sice obvykle spis zná, neboť práci policie průběžně kontroluje, v případě Svobody to pravděpodobně tak jednoduché mít nebude.

"Spis Alana Svobody dostal na starost nový státní zástupce. Bude se s ním tedy muset nejprve seznámit," uvedl zdroj HN obeznámený s případem. Mluvčího zastupitelství Martina Omelku se HN včera odpoledne nepodařilo kontaktovat.

Minimum odsouzených


Svobodův případ je ojedinělý nejen v České republice, ale i na evropském kontinentu. Prokázat zneužití informací je totiž pro regulátory, případně policii, velice těžké. Nejčastěji chytí regulátor podvodného manažera ve Spojených státech amerických. Odhalených podvodníků bývá okolo dvaceti ročně.

Ve Velké Británii jich evidují desítky za celou historii. Ve střední a východní Evropě, ale například i v Německu či Rakousku, je odhalených případů poskrovnu. Největším problémem totiž bývá právě prokazování toho, že obviněný manažer vnitřních informací z firmy zneužil. Samotná znalost interní informace trestná není -manažeři znají interní plány a výsledky vždy dřív než veřejnost a investoři.

V případě, že jim společnost nezakáže obchody s vlastními akciemi, hrozí podezření ze zneužití vždy.

Manažeři v Česku musí své obchody zveřejňovat do jednoho dne, kdy je provedou. V tuzemsku s akciemi několika kotovaných firem však ani zdaleka neobchodují tak často jako v zahraničí. Pro investorskou veřejnost například ve Spojených státech amerických bývají důležitou informací, podle níž se rozhodují při svých investicích.


Případ Alan Svoboda

22. března 2004: Alan Svoboda se stal obchodním a ředitelem ČEZ.
27. dubna 2004: V představenstvu nahradil Josefa Sedláka.
29. dubna 2005: Nakupuje 7,5 tisíce akcií za necelé tři miliony korun.
2. května 2005: ČEZ oznamuje výsledky hospodaření, jsou mírně lepší než očekávání trhu.
17. května 2005: Přikupuje dalších deset tisíc kusů akcií.
Červen 2005: Svoboda akcie prodává, podle policie na nich vydělal 1,6 milionu korun čistého.
14. října 2005: Komise pro cenné papíry oznámila, že vyšetřuje Svobodovy obchody.
19. října 2005: ČEZ omezil obchody manažerů s akciemi. Vedení firmy s nimi nesmí obchodovat 20 dní před zveřejněním výsledků a dva dny po něm.
13. dubna 2006: Policie Svobodu obvinila ze zneužití vnitřních informací.
13. dubna 2006: Svoboda odstoupil z představenstva a odešel na dovolenou.
30. června 2006: Svoboda se vrací z dovolené a nastupuje zpět na post šéfa obchodu ČEZ. V představenstvu již nepůsobí.
19. června 2007: Policie navrhla státnímu zástupci Svobodu obžalovat.