Penzijní fondy chtějí nabídnout různou míru rizika spoření.

Ministerstvo: Náklady fondů se nesmějí přenášet na klienty.

Více než tři a půl milionu lidí, kteří si spoří na penzi, se může dočkat vyšších výnosů. Penzijní fondy by totiž v budoucnu měly mít možnost nabídnout klientům tři různé fondy s různou mírou rizika - konzervativní, vyvážený a růstový.

Vyplývá to z návrhu Asociace penzijních fondů, jenž je součástí chystané reformy penzijního systému a který v nejbližších dnech projedná ministerstvo financí.

"Asociaci pošleme naše připomínky k jednotlivým bodům s tím, které návrhy jsou přijatelné a které nikoli," řekl HN zdroj z ministerstva financí, jenž dodal, že až na několik bodů je ministerstvo s návrhem srozuměno. Pokud nakonec ministerstvo návrh schválí, mohla by vláda dostat příslušný návrh zákona ještě do konce roku.

Výnos versus riziko


Penzijní fondy v nové podobě by už ovšem negarantovaly, že každý rok vykážou zisk a přinesou klientům alespoň minimální výnos, jak je tomu nyní. Tato změna fondům umožní krátkodobě rizikovější investice, například do akcií. Především vyvážený a růstový fond by tak mohly přinášet lepší výnosy, a přiblížit se tím výkonností zahraničním fondům. "Výnosy penzijních fondů všude v zemích okolo nás jsou od pěti do 15 procent ročně čistého," říká šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. V Česku se zatím reálný výnos pohybuje kolem jednoho procenta.

Deset penzijních fondů nyní spravuje přes 141 miliard korun.

Kdo to zaplatí?


Navrhovaným změnám fondů však musí předcházet oddělení majetku fondů a jejich klientů. A v tom je háček, jenž se nazývá akviziční náklady.

Fondy v rámci ostrého konkurenčního boje vyplatily zprostředkovatelům za získání nových klientů vysoké provize. Většina fondů proto rozložila placení těchto peněz - podle odhadů celkem 3,4 až 4,1 miliardy korun - do několika let. Zatím o ně fondy krátí klientům výnosy. Po oddělení majetku to nepůjde, a asociace nyní oficiálně žádá, aby tyto náklady klienti zaplatili. "Tyto peníze byly vynaloženy na získání klientů a předpokládají, že klient v penzijním fondu setrvá po určitou dobu a tím ty náklady umoří," uvedl Rusnok.

S tím však předkladatelé uvedené žádosti u ministerstva financí narazili. "Návrh, aby klienti tyto náklady platili, je pro ministerstvo nepřijatelný," uvedl náměstek ministra financí Milan Šimáček.

Oddělení majetku fondů a klientů zprůhlední hospodaření penzijních fondů. Zatímco nyní si fondy mohly dát do nákladů třeba konferenci na Bahamách, v budoucnu mají mít na výdaje pouze předem stanovené částky.

Další změnou je výplata doživotních penzí. Penzijní fondy je už nebudou vyplácet. Po ukončení penzijního pojištění vyplatí klientům celou sumu a ti, pokud chtějí doživotní penzi, se budou muset obrátit na životní pojišťovnu.