Podvody mohou firmu položit na lopatky. Ukázal to jeden z největších amerických bankrotů všech dob. Bývalí šéfové skupiny Enron Kenneth Lay a Jeffrey Skilling se dopustili účetních machinací, které vedly k pádu energetického giganta. Přitom Enron byl v době své největší slávy sedmou největší společností USA. Falešné výkazy a lži jeho manažerů ho poslaly pod vodu v prosinci 2001.


Vnitřní kontroly firmy lze obejít


Americký Kongres reagoval na pád Enronu zákonem zvaným Sarbanes-Oxley (SOX). Má pomoci vytvořit prostředí, ve kterém budou finanční problémy firmy odhaleny v zárodku. Jde o jeden z nejvlivnějších a nejkontroverznějších zákonů upravujících firemní prostředí v novodobé americké historii. Zabývá se transparentností a přesností účetnictví a finančních výkazů, zpřísněním interních kontrolních systémů a odhalením a postihem hospodářské kriminality. Nejedna firma přišla na to, že požadavky zákona Sarbanes-Oxley přispívají ke zvýšení efektivity podnikání. Na bedra menších podniků ale SOX nakládá příliš těžké břemeno nákladů.

"Senior manažeři mají přístup k důvěrným informacím. Vzhledem k jejich postavení je pro ně snadné obejít vnitřní kontroly a způsobit celé společnosti větší škodu," upozorňuje Jimmy Helm, vedoucí oddělení forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě, což je celosvětová síť poradenských společností. Podle šetření KPMG je typický pachatel muž ve věku od 36 do 55 let. Má naprostou důvěru vedení, jde o osvědčeného pracovníka, který pracuje ve firmě šest a více let.

Ohlásit podezření, nebo ne?


Oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů společnosti Ernst & Young provedlo průzkum mezi 1300 zaměstnanci nadnárodních společností z 13 evropských zemí včetně Česka. Cílem bylo zjistit, jak vnímají zaměstnanci situaci v oblasti podvodů, úplatkářství a korupce.

Více než 90 procent Čechů se domnívá, že by společnosti měly více chránit práva osob, které na "nekalosti" upozorní. Pouze čtyři z deseti Čechů by se nebáli ohlásit nějaký případ. Na otázku, komu by ohlásili podvod, padesát jedna procent z nich uvedlo na prvním místě přímého nadřízeného. Pouze dvě procenta by se obrátila na vyšší management. Nikdo by nekontaktoval personální oddělení nebo právního zástupce, jak je běžné v západní Evropě. Problém je v tom, že přímý nadřízený pracuje na stejném oddělení. Jeho stanovisko nemusí být objektivní.


Firmy podceňují podvodníky


Úplatkářská aféra ve vedení České konsolidační agentury je pro experty vybírající manažery do nejvyšších postů poučením. Mnoho zaměstnavatelů totiž stále podceňuje prověření kandidáta na nejvyšší příčku firmy. Za dostačující se často považuje, pokud někdo dlouho již dříve pracoval ve vysoké funkci. Prověřují se spíše nižší manažerské pozice.


Chybí etické kodexy


Každý čtvrtý zaměstnanec v Česku si myslí, že v roce 2006 došlo v jejich firmě k podvodu. V tomto ohledu stojí Češi nad průměrem střední a východní Evropy. Zdá se tedy, že podvody jsou bohužel běžnou součástí života podniků. Pokud zaměstnanci nemají informace o pravidlech společnosti, je těžké prosazovat etické chování. Pomoci mohou etické kodexy. Musí však být konkrétní a dávat jasný návod k očekávanému chování ze strany všech zaměstnanců. Je jasné, že vedení musí jít příkladem.

Kam se obrátit o pomoc


Některé firmy najímají externího ombudsmana (externího právníka), kterému je možné informaci sdělit. Je oprávněn neodkrýt svůj informační zdroj.

Nebo podniky zřizují takzvané horké linky a oznamovací místa. Češi ale mají z minulosti rezervovaný vztah i ke spolupráci s příslušnými orgány, které mají potírání hospodářské kriminality přímo v popisu práce. Protikorupční linku ministerstva vnitra příliš nevyužívají.