Pojmenovávat svět kolem sebe dokáže i dítě nebo divoch - ale jen génius jej umí pojmenovat tak, že tím odhalí jeho neviditelnou podstatu. Přestože se učenci snažili popsat přírodu už od antiky, teprve v 18. století vymyslel Carl Linné systém jednotného názvosloví všech rostlin a živočichů tak, aby všichni vědci kdekoliv na světě věděli, o kterém tvorovi je řeč. A nejen to: jeho systém byl tak dokonalý, že vystihl i věci, o nichž tehdejší věda neměla ani ponětí.
Švédský biolog Carl Linné se narodil poblíž Vexjö v jižním Švédsku. Otec působil jako venkovský protestantský duchovní, a knihy tedy doma nikdy nechyběly. Carl začal kariéru jako lékař, postupně ale u něj převládl zájem o botaniku. Když se snažil utřídit svou sbírku rostlin, narazil na problém. Jak to má provést, když každý vědec své exempláře nazývá jinak? Badatel menšího formátu by své úlovky pojmenoval podle vlastního vkusu a neskromně uvěřil, že ostatní jeho volbu přijmou.
Jenže Linné nebyl vědec menšího formátu. Nejdřív vymyslel logické členění celé biologické říše a do něj pak dosazoval jednotlivé druhy podle jejich vnějších znaků. Nejen že tím skončil chaos v názvosloví; jeho systém byl tak dokonalý, že předjímal poznatky věd, které tehdy ještě neexistovaly, především genetiky. Teprve mnohem později se ukázalo, že zachycuje schéma vývoje života na naší planetě a současně i genetickou příbuznost organismů.
Carl Linné byl jedním z největších géniů biologie, bývá označován za Newtona přírodopisu. Patřil k těm šťastným objevitelům, kteří si plody svého úsilí mohli vychutnat ještě během života, a nechybělo ani povýšení do šlechtického stavu. Linné zemřel roku 1778. Od jeho narození zítra uplyne přesně 300 let.
Švéd Carl Linné vymyslel logický systém biologických druhů, který znamenal revoluci ve vědě o živé přírodě.
