Zalyžovat si v Cortině d'Ampezzo, pochutnat na humrech v Santa Margherita Ligure, anebo slunit se na bílé pláži v Porto 
Cervo je záležitostí pro ty nejbohatší. Tedy pokud tam chtějí bydlet ve svém. Ústav pro analýzu hospodářské situace Nomisma uveřejnil koncem roku 2006 zprávu, podle níž v Dolomitech za čtvereční metr zaplatíte 15 tisíc eur, v přímořské Ligurii přibližně 12 250 a něco podobného vás bude stát i sardinské Porto Cervo. Hned za tím jsou ceny na Capri, ale i ve Fregene (9000), nedaleko Říma, kde se ale čistota moře nedá s Capri či Sardinií srovnávat.
Zájem o nákup rekreačních nemovitostí v Itálii projevili během poslední doby i Češi. Podle jedné z nejvýznamnějších realitních kanceláří v zemi, Gabetti property solutions, mají zájem především o byty či domky na jižních svazích Alp (jižní Tyrolsko, Tridentsko) a na severním břehu Jadranu, tedy místech, která jsou z Česka nejdostupnější. Odmítli mi ale potvrdit, zda některé transakce byly nakonec úspěšně uzavřeny.
Povětšinou se jednalo o místa, kde ceny byly na místní poměry nižší - 3000 až 4000 eur za čtvereční metr a že zájemci neměli zájem na půjčce a byli schopni zaplatit v hotovosti. V jedné realitní kanceláři nedaleko Rimini sdělili, že někdo, patrně cestovní kanceláře, projevil i zájem o nákup penzionů či menších hotelů.
Možnosti k nákupu druhé rezidence v Itálii nadále jsou, ale přístupnější ceny jsou v méně atraktivních oblastech země.
Trh s takzvaným druhým obydlím v Itálii neustále roste, tak jako ceny. V roce 2006 jich bylo prodáno 75 tisíc, z nichž 60 procent u moře. Jak říká Dario De Simone z Gabetti: "V průměru ceny rostly minimálně o šest až osm procent ročně a trh vzrostl hlavně na jihu, kde se dnes realizuje až 60 procent transakcí."
Trh s druhými rezidencemi se v jižní Itálii a na ostrovech během posledních let ztrojnásobil, bez ohledu na to, že v této časti země chybí často odpovídající infrastruktury a doprava.
Jedním z hlavních důvodů je, že investice do realit dává v Itálii mnohem větší záruky než jakákoliv akcie či státní úpis. Ostatně, 80 procent Italů bydlí ve vlastním.
Itálie je ale země hustě obydlená a masivní nákup druhých obydlí má následky i pro hospodářskou rovnováhu některých regionů. Postačí uvést že podle ISTAT (ústředního statistického ústavu) v podalpském Valle d'Aosta (údolí Aosta) 46,39 procenta obydlí byly druhé residence. Na Sicílii to bylo 29 procent, ale v okrese Bolzano jen 15 procent.
V Toskánsku existuje například 250 tisíc druhých residencí. Regionální vlády tedy začaly jejich stavbu a prodej brzdit, protože se domnívají, že tento typ stavebnictví je neekonomický a zatěžuje životní prostředí. Snadnější to je na Sardinii či v Aostě, tedy oblastech se zvláštním statutem, které mohou vypsat vlastní daně.
Hustota druhých obydlí je v Itálii dána právě i velkým zájmem cizinců. Toskánské oblasti Chianti, kde se již po staletí produkuje výborné červené víno, se ironicky říká "Chiantishire", protože zámožní Angličané si koupili početné residence včetně středověkých hradů. Americké filmové hvězdy jako George Clooney se naopak soustředily na severoitalská alpská jezera.
