Do vládní reformy se včera obuli nejen sociální demokraté, ale i její největší kritik z vlastních řad, exministr financí Vlastimil Tlustý (ODS).

Ten se znovu dožadoval, aby se reforma veřejných financí opírala o nízké daně z příjmů - občané i firmy by podle něj měly státu odvádět rovných dvanáct procent.

Stát si peníze vybere jinak

Základ daně by se podle něj vypočítával z hrubého příjmu jako v současnosti, ne z takzvané superhrubé mzdy, jak zamýšlí vláda.

Tlustého rovná dvanáctiprocentní daň z příjmů je ovšem efektní jen na první pohled. Při hlubším prozkoumání návrhu je jasné, že značnou část peněz, které by tak lidem i firmám zůstaly na účtech, by si stát vybral jiným způsobem.

Podle exministra financí by v zákoně bylo méně výjimek, tedy možností osvobození od daně. Proti současnému stavu by jich zůstala jen asi desetina. Tlustý tvrdí, že by tak ubylo daňových úniků, prakticky by to ale znamenalo, že by stát danil kde co. Například i úvěry, dotace či vydání majetku v restituci. Na rozdíl od vládního návrhu by Tlustý nerušil zdanění dědictví a darů.

V některých záležitostech si Tlustý přímo protiřečí - daňový zákon chce "zjednodušit", daňové přiznání by však muselo odvádět mnohem více lidí než dnes. Limit pro povinné přiznání příjmů by se měl snížit z nynějších 15 000 na 500 korun za rok. Danily by se tak i příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí.

Tlustý si tedy představuje, že zdaní i "příjem", který plyne z toho, že soused půjčí sousedovi na den sekačku na trávu a on zase jemu motorovou pilu.

Podražily by i všechny druhy půjček. Stát by je měl začít zdaňovat. Například člověk, který by si vzal hypotéku ve výši jednoho miliónu korun, by tak do státní pokladny odvedl 120 tisíc korun.

"Desátek" státu by lidé museli vyplácet i z peněz, které by jim poslala pojišťovna - ať už by to bylo odškodnění za ztráty na majetku nebo na zdraví. Navíc, podle Tlustého návrhu by se zrušily i nynější slevy na dani, včetně bonusu a jiných úlev na nezletilé děti. A zřejmě také na invalidy a studující.

Exministr financí ve svém návrhu hovoří jen o dvou možných odečtech z daňového základu - jednotné slevě na poplatníka a jeho manželku ve výši 24násobku životního minima.

Bič na firmy a instituce

Tlustý také navrhuje, aby daně začaly platit státní instituce a další organizace. Například fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, Fond dětí a mládeže.

Daně by napříště musely z příjmů odvádět i zdravotní pojišťovny nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Podle Tlustého by se danily dokonce i dotace. Ty od státu dostávají například zemědělci, nemocnice či výrobci zelené energie.

Vládní ekonomové přitom tvrdí, že by zavedení této "nové" daně některé instituce nebo i obory zatížilo natolik, že stát by stejně musel hledat způsob, jak jim takovou ztrátu kompenzovat. V součtu by to pro státní finance nejspíš stejně znamenalo nulový zisk. Významně by se ovšem podle vládních expertů zvýšila administrativa spojená s daňovými přiznáními.

Tři podoby reformy veřejných financí