Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetla jako první?
Samozřejmě, první knížka, to je jako první láska, na to se nezapomíná. "Mou první" byli Karafiátovi Broučci a díky větě "a spali, a spali a spali" jsem začala tušit, že literatura je cosi jako zaklínadlo, mantra.
Co jste četla naposledy?
Trochu opožděně povídky Petera Hoega Příběhy jedné noci. Možná nejsou tak dokonale celistvé jako jeho Cit slečny Smilly pro sníh, ale některé detaily, myšlenky, věty mě uchvátily.
Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Tak to jsem si ještě raději nespočítala. V knihkupectví utrácím víc, než bych měla, kupuju si tam sny o tom, že můžu pořád jenom číst. A tak se mi doma vytvářejí překrásné hromádky do důchodu.
Jakou knihu jste si koupila naposledy?
André Breton: Antologie černého humoru. Asi právě do důchodu. Ne, určitě ji stihnu dřív.
Jakému typu četby dáváte přednost?
Nejvíc čtu beletrii, zajímá mě, jak spřádat příběhy. Ráda žiju příběhy jiných.
Četla jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
Četla a je to zvláštní zážitek, myslím, že knihy mají zvláštní schopnost - mění se spolu se svým čtenářem. Asi je to tím, že při četbě hraje velkou roli i čas, kdy člověk nečte. V tom je tato záliba specifická.
Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Viz odpověď na předchozí otázku. Při četbě člověk žije paralelně dva životy, které splývají. A sám může ovlivňovat, jak dlouho ten zážitek potrvá, k zajímavém efektu dochází, když například čteme knihu dlouho nebo když se k ní vracíme nebo když ji čteme pořád dokola. Četba je tvůrčí činnost, čtenář si knihu vlastně sám "filmuje" uvnitř své hlavy.
A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Na to se nedá zodpovědně takhle do novin odpovědět! Tak snad nezodpovědně - Edward Lear: Kniha třesků a plesků, Graham Greene: Konec dobrodružství, Gabriel García Márquez: Sto roků samoty. Tři knihy je málo, na světě bylo napsáno tolik knih, že se snažím na to nemyslet, protože jinak bych nikdy nenapsala ani řádku.
Irena Obermannová (*1962)
Vystudovala dramaturgii a scenáristiku na FAMU, autorka řady úspěšných knih (Frekvence Tygra, Nezavěšujte se, Příručka pro neposlušné ženy, Divnovlásky, Ženské pohyby, Matky to chtěj taky, Deník šílené manželky, Deník šílené milenky) a také divadelní hry Všichni v jedné posteli. Spolupracuje s ČT i TV Nova, podle románu Deník šílené manželky vznikl stejnojmenný televizní film.
Snímek HN - Jan Šilpoch
