Mladý český oligarcha, který ke svému bohatství přišel díky kuponové privatizaci a kontaktům na politiky. Nebo obratný obchodník, který od začátku 90. let nedělá nic jiného, než že buduje a rozšiřuje své finanční impérium. Názory na Petra Kellnera, nejbohatšího Čecha, jenž je podle časopisu Forbes 119. nejbohatším člověkem na světě, se různí. Jeho osobní majetek magazín odhadl na přibližně šest miliard dolarů. Díky včera oznámenému spojení Generali a České pojišťovny se pravděpodobně jeho jmění ještě zvýší.

Radu, jak zbohatnout, nastínil v jednom z mála rozhovorů, jež v životě dal. "Recept na to není. Uplynulých deset let bylo určitou příležitostí, a ta se asi opakovat nebude. Bylo důležité nalézt schopné lidi, odhadnout rizika a krátkodobé cíle obětovat dlouhodobým projektům," uvedl v roce 2002 pro MF Dnes Kellner.

Nezůstalo pouze u citátu. Kellner slovům dodal obsah. Ve svých 27 letech založil za pomoci několika dlouhodobých spolupracovníků První privatizační fond (PPF) a získal akcie téměř 200 firem v hodnotě pěti miliard korun.

Na rozdíl od Viktora Koženého, z jehož Harvardských fondů zmizelo několik miliard korun, Kellner majetek dál zhodnocoval. V době, kdy byl ministrem financí Ivan Kočárník, získala PPF majoritu v České pojišťovně. Kočárník se poté stal šéfem představenstva ČP a následně vedl její dozorčí radu. Pojišťovna se stala pilířem celé skupiny.

Ve svém dlouhodobém cíli se však Kellner nespolehl pouze na pojišťovnu. Založil splátkovou společnost Home Credit, která jako banka funguje i v Rusku. Získal rovněž majoritu v První městské bance (nyní PPF Banka). V současné době vlastní Kellner díky akvizicím a růstu prodejů také největší český penzijní fond - Penzijní fond ČP. Po 15 letech od první vlny kuponové privatizace obhospodařuje PPF aktiva v hodnotě 220 miliard korun.

PPF však neměla jen dlouhodobé plány akvizic. Aktivně se angažovala při prodeji špatných aktiv České konsolidační agentury i při privatizaci Aera Vodochody. Skupina PPF se snažila rovněž prorazit v českém bankovnictví. Kromě První městské banky získala PPF ještě někdejší Expandia banku (nyní eBanka). Poté, co ji po několika letech vytáhla ze ztrát, prodala ji konkurenční Raiffeisenbank.

V roce 2002 získala výrazný vliv i na českém mediálním trhu, když koupila televizi Nova. Tu po dvou letech prodala - údajně s desetimiliardovým ziskem. Právě koupě TV Nova znamenala proměnu majetkové struktury PPF. Kellner, do té doby jediný akcionář firmy, prodal pětiprocentní podíl Jiřímu Šmejcovi za 4,9 miliardy korun. Právě Šmejc pomohl Kellnerově PPF dostat se do Novy.

V současné době má Šmejc na starosti expanzi do Ruska, které je společně s Čínou pro PPF novou "zemí zaslíbenou". S pomocí kapitálu gigantu Generali si jistě Kellner vytkl další dlouhodobé cíle. Východní Evropa a Rusko mu k tomu poskytnou podobné podmínky, jaké měl v 90. letech v Česku.

Co vznikne spojením České pojišťovny a Generali