Mladí lidé mají šanci, že už brzy nebudou během vysokoškolských studií finančně závislí na rodičích. Ministerstvo školství pro ně totiž plánuje státem garantované půjčky na studia či podporu spoření. "Pokud naše návrhy projdou, vše by mohlo začít platit od školního roku 2009," říká ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Petr Matějů.

U půjček by banky požadovaly nízké úroky, 2,5 - 3 procenta. Student by dostával měsíčně nejvýše šest tisíc, přičemž dnešní náklady na studium jsou u posluchače veřejné univerzity asi o tisícovku nižší. "Nebo by nízkoúročené půjčky přímo studentům poskytoval stát. Peníze by šly od Evropské investiční banky," říká Matějů. Ta by státu půjčovala s úrokem okolo 1,5 procenta.

Na vzdělání by si student mohl také spořit. Stát mu bude pravděpodobně přispívat 25 procent z částky, kterou si ukládá. "Zůstatek peněz by se v budoucnu mohl převést i na bydlení či penzijní spoření," dodává poradkyně ministryně Simona Weidnerová.

Systém půjček a spoření je předpokladem pro případné zavedení školného. "Je to důležitý krok. Školné ale zatím zavádět nebudeme," uvádí ministryně Dana Kuchtová.

Pokud je student ze sociálně slabé rodiny, je pro něj obtížné s penězi na vysokoškolských studiích ve velkých městech vyjít.

"Kdyby mě rodiče nepodpořili, těžko bych vůbec vyšla s penězi. Jen dojíždění je strašně drahé," říká studentka Petra Špryňarová z Hradce Králové, která studuje Filozofickou fakultu Ostravské univerzity.

Právě státní půjčky by měly problém vyřešit. Pokryjí výdaje na bydlení, cestování, stravu i učebnice. Za ně nyní vysokoškolák na veřejné univerzitě utratí v průměru pět tisíc korun měsíčně.

Půjčku by začal student splácet šest měsíců po dokončení studia, a to jen v případě, že by dosáhl na průměrný plat.

"Povinnost splácet by platila i pro studenta, který školu nedokončil nebo odjel pracovat do zahraničí," vysvětluje poradkyně ministryně školství Simona Weidnerová. Jak by se konkrétně vymáhaly po studentovi peníze, kdyby neplatil nebo přišel o práci, ale není ještě zcela jasné. Je ovšem pravděpodobně, že by k dlužné částce naskakovaly úroky a absolventovi by hrozila značná pokuta.

Finanční pomoc chybí


Zatímco nabídka státem dotovaných spoření na penze či bydlení je nyní pestrá, finanční pomoc pro studenty zatím chybí.

Česko je tak v Evropě jednou z mála zemí, kde studenti nedostávají od státu finanční pomoc při studiích.

"Pokud si student pravidelně na škole nevydělává, banky vyžadují, aby rodiče studentovi za úvěr ručili. To je ale složité například u lidí z nízkopříjmových rodin," dodává poradkyně Weidnerová.