Jsou to nejdůležitější, ale i nejobtížněji odhadnutelné prezidentské volby ve Francii za mnoho desetiletí. Kandidát pravicových neogaullistů Nicolas Sarkozy před nedělním prvním kolem hlasování v průzkumech pravidelně mírně vítězí nad kandidátkou socialistů Ségolene Royalovou. To však nic neznamená. Pokud s ním do druhého kola, jež proběhne 6. května, postoupí populární centrista Francois Bayrou, volební aritmetika se změní. Bayroua podpoří i příznivci socialistů.

Francouzi, kteří sledují ztuhlá pravidla trhu práce a chabou ekonomiku, váhají, zda se vyslovit pro kandidáta s jasným reformním programem.

Přes mnohé výhrady nabízí takové změny mezi dvanácti kandidáty pouze Nicolas Sarkozy. Syn maďarského šlechtice slibuje Francouzům razantní léčbu desetiletí neřešených problémů. Tvrdý postup proti imigraci a citelné řezy ve štědrém sociálním systému. Žádný francouzský prezident v uplynulých třiceti letech tyto problémy neřešil.

Sarkozy je příslibem. Je velmi schopný a má také za sebou výsledky. Slíbil snížení kriminality a jako ministr vnitra se o to skutečně zasloužil. Přátelí se s Tonym Blairem i s Angelou Merkelovou. Jeho kredit v Evropě sráží pouze jeho populistické kroky, jimiž v nedávné minulosti hájil před převzetím francouzské průmyslové giganty. Francouzi to však ocenili.

Socialistka Royalová však nic nevzdává. Je mnohem méně kontroverzní, proto může v případě postupu zaujmout voliče ve druhém kole. Byla by také historicky vůbec první ženou v čele Francie.

(sla)