Pokud by některý z milovníků literatury chtěl uctít památku básníka J. S. Machara, od jehož smrti právě uplynulo 65 let, může mít problém. Jeden z klasiků české literatury totiž neleží na Slavíně ani na jiném, méně významném hřbitově. Urna s jeho popelem je - v gymnáziu v Brandýse nad Labem.

"Jednou jsme šli se školou na exkurzi do muzea v Kolíně a tam nám prozradili, že mají v depozitáři schovanou urnu s Macharovými ostatky," vypráví učitelka Nina Nováková. "Náš pan ředitel byl velkým obdivovatelem tohoto spisovatele. Navrhl tedy, abychom školu přejmenovali na Macharovu počest a urnu uložili do jejích prostor."

V české historii nemá takové "pohřební místo" obdoby, snad až na uložení dózy s mozkem Františka Palackého do zdi Národního muzea v Praze.

Urna vedle ředitelny


Fakt, že popel J. S. Machara spočívá v jeho vlastním gymnáziu, je bizarní už proto, že autor sbírek Confiteor, Zde by měly kvést růže a Tristium Vindobona na školu vzpomínal s krajním odporem. "Gymnasium... vydali jsme svěží své duše na pospas šedivému, bezcitnému a bezohlednému systemu, jenž nás přímo nutil býti pokrytci, lháři a podvodníky; spjali nás do svěrací kazajky paragrafů, jichž nedbání a překročení hrozilo míti osudný vliv na celou příští životní existenci," napsal v slavné autobiografii Konfese literáta.

V septimě musel Machar po bezvýznamném konfliktu s učitelem náboženství opustit Akademické gymnázium na Starém Městě a od té doby zarytě nenáviděl církev i školství.

"Dali nám klapky na oči, abychom neviděli svět a život, a do duší nám cpali abstrakce, věci neživé a nicotné trosky mrtvých světů, které jsme po letech musili všechny zapomenout, abychom byli lidmi a mohli vůbec žíti," vyznal se později umělec.

Nyní tedy jeho popel spočívá ve zdech "nenáviděné" školské instituce. "Od roku 1998 máme urnu J. S. Machara zazděnou v prvním patře ve foyeru, hned naproti ředitelně," sdělují ochotně zaměstnanci brandýského gymnázia.

Pohřeb po padesáti letech


Jak je ale možné, že se člověk, kterého současníci navrhovali na Nobelovu cenu, dočkal důstojného pohřbu až půl století po své smrti?

"Myslím, že tam byly nějaké roztržky v rodině," soudí učitelka gymnázia Nina Nováková. "Za leccos také mohla poslední fáze jeho života." Ve 20. letech Machar neustál funkci generálního inspektora Československé armády a v další dekádě přispíval do fašizujících listů krajní pravice. Zemřel bez přátel a zájem nebyl ani o jeho ostatky. "Od chvíle, kdy jsme urnu převzali, se nám nikdo z jeho potomků neozval, a nehledají ho tu ani žádní fanoušci. Nikoho zřejmě nezajímá."