Scott Marlowe, generální ředitel konzultační firmy Hay Group
HN: Vyplatí se českému manažerovi odejít třeba do Německa na stejnou pozici, jakou zastává doma?
Nevyplatí. Český vrcholový manažer má sice dvojnásobně či jedenapůlkrát menší mzdu než německý, ale jeho kupní síla je vyšší. Vezmu-li v úvahu, kolik v České republice stojí byt, dům, auto, věci v obchodě, služby, tak si myslím, že je na tom lépe, než kdyby odešel do Německa. Takže, vzato čistě ekonomicky, českému manažerovi se vyplatí zůstat doma.
HN: Je to i příčina nízkého počtu odchodů vedoucích pracovníků na západ?
Jistě. Zato však manažeři ze západních firem jdou na východ pracovat daleko raději. Pro ně je tu daleko větší šance dostat se na vyšší pozici, než na jakou by se při svých zkušenostech dostali tam.
HN: Jak to?
České prostředí je k chybám ještě stále tolerantnější než to západní. Obecně v něm panuje daleko větší ochota svěřit manažerovi post, na který není úplně připraven. Vzhledem k tomu, že se tady řada věcí buduje, vytváří, je tu obrovský prostor pro seberealizaci. I po finanční stránce bývají manažerské příležitosti atraktivní.
HN: Podobně jako ty, za nimiž někteří čeští šéfové odcházejí do Ruska, Bulharska, Rumunska...
Je to pro ně šance budovat něco nového v podobném prostředí, s nímž se už setkali v Česku. Na rozdíl od Němců, Francouzů jsou zvyklí, že ne vše funguje bezvadně. Jsou připraveni na chaos a riskantní kroky. Mentalitě východních národů a transformaci rozumějí lépe.
HN: Dá se říct, že manažeři obecně nyní směřují spíše na východ?
Ano, většinou je to skutečně od zahraniční centrály směrem na východ. Pravděpodobnost, že se francouzský manažer dostane na vedoucí pozici v pražské firmě, je daleko vyšší, než že Čech zasedne na vedoucí pozici ve společnosti sídlící v Paříži.
HN: Šéfové ze zahraničních centrál už české manažery do ciziny nelákají?
Lákají, ale Čechům se moc nechce. Pravda, ještě tak před pěti lety čeští manažeři se zájmem jezdili do západní Evropy, aby se něčemu přiučili. Teď jsou ale ve fázi, kdy mohou učit další. Proto ono hledání příležitostí na východě.
HN: Jak jsou tam odměňováni?
Za práci, kterou by dělali v menším rozsahu v Česku, dostanou třeba v Rusku až dvakrát třikrát vyšší mzdu.
HN: Kde odměny v rámci Evropy rostou nejvíce?
Východní Evropa je v současnosti na tom lépe než západní. V případě třeba dělnických či administrativních pozic se ale mzdy zvyšují z daleko nižší úrovně než u manažerských postů. Ty se už přibližují západním standardům.
HN: A konkrétní příklady největších nárůstů reálných mezd?
Na Slovensku, v Litvě a v Bulharsku si specialisté a administrativní pracovníci polepšili zhruba o 5,5 procenta, vyšší manažeři v Bulharsku dokonce o 7,8 procenta. Pro srovnání - v Česku to je o 2,5 procenta.
HN: Co způsobuje tak vysoký nárůst na Slovensku, v Litvě a Bulharsku?
Přicházejí tam investoři, vznikají nová místa. Je ale třeba připomenout, že mzdy v těchto zemích rostou z nižší pozice, než je v západní Evropě. Tam práci platí podstatně lépe než v Česku, na Slovensku. Zatímco se Češi mohou dívat vzhůru ke kýženým příjmům, Němci, Francouzi a Rakušané přemýšlejí, jak si svou životní úroveň udržet.
HN: Růst jejich mezd je tedy malý...
V Maďarsku, Irsku a Rakousku dokonce nejmenší. Ještě společně se Spojenými arabskými emiráty, ale tam je zase v průměru nejlepší životní úroveň na světě. A ačkoli je Amerika velice štědrá ke svým vrcholovým manažerům, nárůst jejich mezd se pohybuje kolem jednoho procenta až dvou. Tedy velice nízko. Nicméně životní úroveň je tam velmi dobrá.
HN: V jakých odvětvích rostou mzdy českých manažerů nejvíce?
Zaznamenali jsme obrovský nárůst u vedoucích pracovníků v maloobchodu, v rychloobrátkovém podnikání, dále v distribučních firmách v petrochemickém průmyslu. Pak v zahraničních IT společnostech, bankách. A tradičně rostou mzdy určitě i ve farmacii, tu ale nesledujeme.
HN: A nejlépe placené profese?
Finanční specialisté, marketingoví pracovníci, produktoví manažeři, IT odborníci. Tedy spíše nedostatkové profese na trhu. Ale neplatí to vždy.
HN: Kdy to neplatí?
Mnoho zaměstnavatelů si stěžuje na nedostatek vývojářů, kontrolorů kvality, ale stejně jim platí málo. Sídlí totiž většinou mimo Prahu, v regionech, v nichž se odměny pohybují v nižších relacích než v hlavním městě.
HN: Jaké mzdy v průměru dosahují nejlépe placení manažeři a na jakých pozicích?
To nelze konkrétně říct. Výše mzdy se odvíjí od náplně práce a míry odpovědnosti. Účetní může brát 17 i 60 tisíc korun. Ale s tím, že v prvním případě jde o řadovou pracovnici a v tom druhém o hlavní účetní, která zodpovídá za účetní závěrky v nadnárodní firmě a vede tým deseti lidí.
HN: Jaké profese jsou nejhůře placené?
Ve výzkumu, vývoji, ve výrobě. Což je zajímavé, protože na nich často závisí úspěch či neúspěch produktu.
HN: Jak se od sebe v růstu mezd liší Praha a ostatní regiony?
Ve většině případů jsou největší rozdíly právě mezi hlavním městem a zbytkem České republiky. Například vezmu-li produktového manažera v Praze, jeho průměrná mzda činí 46 700 korun. Je to 16 procent nad celorepublikovým průměrem v porovnání se stejnými funkcemi.
HN: V kterém regionu by mohlo dojít k nárůstu mezd?
Dá se pouze předpokládat, že tam, kam přicházejí zahraniční investoři. Je to případ korejské automobilky Hyundai na severní Moravě, která zřejmě začne lákat odborníky z okolí na atraktivnější odměny. Nůžky mezi nejhůře a nejlépe platícími regiony, firmami a pozicemi v jednotlivých úrovních se postupně zavírají.
HN: Když se zaměříme na svět, v kterých zemích nyní rostou mzdy nejvíce?
V Číně a Indii. Může za to zrychlení rozvoje ekonomiky. V případě čínských administrativních pracovníků a specialistů to je nárůst o takřka 8 procent. U vrcholového managementu pak dokonce o necelých 9 procent. Ale zase - je třeba vzít v úvahu tu mez, od níž se odrážíme. Životní úroveň tam většinou není příliš dobrá. Daleko více než v České republice se zde rozevírají nůžky blahobytu mezi městy a venkovem.
