Berlín, to není jen Braniborská brána, Říšský sněm nebo třída Unter den Linden. Je to také město mnoha muzeí, od těch proslulých až po bizarní. Kolika přesně, neví ani tamní informační služba. Nejčastěji uvádí číslo 170. Berlín se v posledních letech stává jednou z nejživějších světových metropolí. Je energický, hektický, možná megalomanský. Nejlepší architekti světa mění den ze dne jeho tvář. Město má ovšem také svou druhou, klidnější tvář. Při své návštěvě si určitě vyčleňte alespoň jeden den na některé z jeho kulturních šperků.

90650_vikZah_muzea.jpg
Muzejní ostrov není pouze místem egyptského nebo antického umění, ale i moderních venkovních expozic.
Snímek: Marian S. Sucha

Místem, kde lze berlínskou historii doslova zažít všemi smysly, je muzeum The Story of Berlin - Dějiny jedné metropole. V kulisách a v působivých světelných a zvukových inscenacích se pohybujete v čase a seznamujete s historií, politikou a kulturou města.

Schodiště typického činžáku z dvacátých let minulého století vede návštěvníky kolem dveří bytů, za kterými je slyšet život obyvatel v jednotlivých etapách téměř osmisetleté berlínské historie. Od prvních počátků přes vzestup Pruska k evropské politické, vojenské a kulturní moci. Následuje Berlín ve svém nevídaném tempu přelomu století a "bláznivých" 20. let 20. století, hluk a ruch velkoměsta, který je všude slyšet a cítit. Nejmodernější videoprojekce a interaktivní obrazovky z vás udělají nejen pozorovatele, ale hlavně aktivního účastníka tehdejšího věku.

Po roce 1933 vede cesta po hřbetech spálených knih dolů, do Třetí říše s fašistickou diktaturou, rasovými zákony, válkou a nacistickým terorem. Hořící knihy zakázaných autorů dláždí průchod k zločinům světové války a holocaustu. Berlín po válce je pak samozřejmě jiný: sledujete život v ulicích, obchodech, kancelářích a obývácích rozděleného města. Dva naproti sobě postavené obývací pokoje z 60. let ukazují svým zařízením i běžícím TV programem, jak rozdílný byl život ve dvou německých státech a městě se zdí. Módu, předměty a interiéry, jako např. pověstnou vládní limuzínu Volvo 26 TE vůdce NDR Ericha Honneckera, zde doplňuje jako kulisa ducha času hudba, film a televizní zpravodajství.

Exkurzi završuje anarchistický a teroristický Berlín z let studentské revolty 1968 - 1978 a první měsíce roku 1990. O intenzívní prožitek se starají televizní záznamy a interview dokumentující radost a euforii lidí, včetně příspěvku korespondenta tehdejší Československé televize k pádu berlínské zdi.

  • The Story of Berlin, Kurfürstendamm 207 - 208, tel.: +49 030 887 20 100. Otevřeno denně od 10 do 20 h, vstupné: 9,80 eura, studenti 8, děti 6 - 13 let 3,50 eura. Doprava: metro U 15 (zastávka Uhlandstrasse), U9 (Kurfürstendamm), U2 (Zoologischer Garten), S-Bahn S3, S5, S7, S8, S9, S75 (Savingyplatz nebo Zoologischer Garten), autobusy X9, X10, TXL, M19, M29 (Uhlandstrasse).
    www.story-of-berlin.de


90650_vikZah_muzea_ostrov_m.jpgPruský král Fridrich Vilém III. a architekt Fridrich August Stüler měli před očima Paříž a Atény, když se v roce 1810 pustili do realizace romantické představy vybudovat uprostřed velkoměsta ostrov pro umění a vědu. Komplex vznikal více než sto let, výsledek byl v roce 1999 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, přestože byl ostrov za války ze dvou třetin zničen.

Zárodkem Muzejního ostrova (Museuminsel), ležícího uprostřed ramen řeky Sprévy, bylo Staré muzeum (Altes Museum) podle plánů Karla Friedricha Schinkela se stálou výstavou egyptského, etruského a antického umění. Dnes jsou přístupny ještě Pergamonské muzeum (Pergamonmuseum) a Stará národní galerie (Alte Nationalgalerie). Ta, ač svým vzhledem připomíná antický chrám, shromažďuje na pět set sochařských a malířských děl 19. a počátku 20. století.

Na podzim letošního roku otevřelo své brány rekonstruované Bodeho muzeum (Bodemuseum), vrcholná stavba pruského neobaroka se sbírkou soch, byzantského umění a maleb od časného středověku až do konce 18. století. V budově dále naleznete Mincovní kabinet a Dětskou galerii. V Novém muzeu (Neues Museum), válkou těžce stiženém, rekonstrukční práce teprve nedávno začaly. Celý komplex Muzejního ostrova, včetně podzemních propojovacích chodeb a nové vstupní budovy, by měl být dokončen v roce 2015. Celkové náklady, které ponese spolková pokladna, se odhadují na 2,2 miliardy eur.

  • Museuminsel, mezi parkem Monbijou a nábřežím Am Kupfergraben. Otevřeno 10 - 18 h, ve čtvrtek do 22 h. Stará galerie je v pondělí zavřena. Vstupné do každého z muzeí 8 eur, zvýhodněné 4, do všech 12 eur (6). Třídenní vstupenka do všech státních berlínských muzeí stojí 15 eur, pro studenty 7,50 eura. Doprava: metro U6 (stanice Friedrichstrasse), S-Bahn S1, S2, S25 (Friedrichstrasse), S5, S7, S75, S9 (Hackescher Markt), tramvaj M1, M12 (Am Kupfergraben), M2, M4, M5, M6 (Hackescher Markt), autobus TXL (Staatsoper), 100, 200 (Lustgarten), 147 (Friedrichstrasse).
    www.smb.museum

V Berlíně najdete hned několik muzeí spjatých buď těsně, nebo volněji s berlínskou zdí. Tuto betonovou bariéru kolem Západního Berlína vybudovala východoněmecká vláda, aby zastavila proud uprchlíků na Západ. V srpnu 1961 uzavřela osmdesát hraničních přechodů ve městě, zapečetila hraniční budovy a postavila plot z ostnatého drátu, který posléze nahradila šestimetrová přísně střežená betonová zeď.

Muzeum berlínské zdi (Mauermuseum Haus am Checkpoint Charlie) bylo založeno v roce 1962 přímo na slavném hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Výstavy přibližují dějiny zdi a rozdělení Berlína a originály předmětů ze zdařilých útěků přes 155 km dlouhou zeď. Dobové fotografie ilustrují řemeslnou nápaditost odvážných - balón, auto nebo kladku využívající drátů vysokého napětí.

  • Haus am Checkpoint Charlie, Friedrichstrasse 43 až 45, tel.: +49 (0) 30 25 37 25 - 0. Otevřeno denně 9 - 22 h, texty v němčině, angličtině, ruštině a francouzštině, vstup: 9,50 eura, studenti 5,50. Doprava: metro U 2, U6 (Kochstrasse/Stadtmitte).
    www.mauermuseum.de


90650_vikZah_muzea_ipamatni.jpg
Co těchto 2711 kvádrů symbolizuje? Na to si musí každý návštěvník Památníku holocaustu odpovědět sám.
Snímek: DZT

Na jednom z míst poblíž Braniborské brány, kudy probíhala zeď, byl v roce 2005 na ploše 19 tisíc metrů čtverečních otevřen Památník holocaustu (Denkmal für die ermordeten Juden Europas) amerického architekta Petra Eisenmana. 2711 betonových kvádrů, některých téměř zapuštěných do země, jiných více než 4,5 metru vysokých, připomíná památku šesti miliónů Židů zavražděných za druhé světové války. Les kvádrů vytváří dojem vlnícího se pole, a když jím procházíte, neubráníte se pocitům dezorientace, stísněnosti a osamělosti.

Mnozí návštěvníci mají potíže s uměleckým výrazem díla, pro které se vyslovil německý parlament v roce 1999 a na jehož stavbu bylo uvolněno 28 miliónů eur. Pod deskami památníku se nachází informační centrum, kde dostávají monstrózní rozměry konečného řešení konkrétní lidská jména a tváře. Někteří Němci ho ale označují adjektivy nehezký, nesympatický, pohoršlivý a urážlivý.

Kritici se už krátce po otevření pozastavili nad skutečností, že veřejnost neprokazuje dostatečnou úctu obětem nacismu: na sloupech skákali mladiství a děti, návštěvníci zde kouřili nebo se na kvádrech slunili. Uvažovalo se o ohrazení památníku a zavedení pravidel pro návštěvníky. Jedním z nejprominentnějších odpůrců takových opatření byl právě Eisenman: "Bude to místo, kam lidé rádi přijdou. Rodiny tam budou jezdit na piknik, mládež malovat graffiti."

  • Stresemannstrasse 90, tel.: +49 (0)30/26 39 43 11. Otevřeno denně, vstup zdarma. Doprava: autobusy 100 (zastávka S Unter den Linden), 148 (S+U Potsdamer Platz), 200 (Behrenstr. / Willhelmstr) atd. S-Bahn S1, S2, S25 (S Unter den Linden nebo S Potsdamer Platz), metro U2 (Potsdamer Platz nebo Mohrenstrasse).
    www.stiftung-denkmal.de

K vynikajícím příkladům evropské muzejní krajiny patří určitě berlínské Židovské muzeum, otevřené v roce 2001. Výstavami, sbírkou i pedagogickou prací je centrem německo-židovské historie a kultury. Mistrovskou stavbu s pozinkovanými zdmi vytvořil americký architekt Daniel Libeskind a pojmenoval ji "Mezi liniemi". Stálá výstava předmětů všedního dne, uměleckých artefaktů a fotografií vás ve třinácti obrazech provede významnými epochami německo-židovské historie.

  • Jüdisches Museum Berlin, Lindenstrasse 9 - 14, tel.: +49 (0)30 259 93 300. Otevřeno úterý až neděle od 10 do 20 h, v pondělí do 22 h. Vstupné 5 eur, studenti a důchodci 2,50, rodinná vstupenka 10 eur. Doprava: metro U1, U6 (zastávka Hallesches Tor), U6 (Kochstrasse), autobus M29, M41, 265.
    www.juedisches-museum-berlin.de

 

MARIAN S. SUCHA

Informace
DZT - Německá centrála cestovního ruchu
tel.: 224 228 417, e-mail: info@dzt.cz
www.deutschland-tourismus.de  
www.germany-tourism.com  
www.berlin-tourist-information.de

Jak se tam dostat
Autem se do Berlína dostanete z Prahy přes Teplice, Cínovec a Drážďany. Zhruba 350 km vám zabere asi čtyři hodiny. Vlakem EuroCity (několikrát denně) trvá cesta asi 5 hodin, cena zpáteční jízdenky se Z-kartou je zhruba 2514 Kč. Zpáteční letenky vyjde od 2500 Kč bez letištních a dalších tax.

Související