Je běžné, že mnozí podnikatelé nemají příjem jen ze své firmy, ale i odjinud. Zákon o dani, podle kterého nyní vyplňují daňové přiznání, proto rozlišuje celkem pět druhů příjmů. V každé kategorii je přitom nutné nejdříve určit samostatný základ daně.

 

Pět oblastí příjmů
Dílčí základy daně z příjmů se určují proto, že příjmy a výdaje (náklady a výnosy) se mohou odečítat pouze v rámci stejného typu příjmu. Nelze proto například o výdaje z podnikání snižovat příjmy ze závislé činnosti.

V daňovém přiznání lze kombinovat jak příjmy ze závislé činnosti (mzda ze zaměstnání), tak příjmy z podnikání a samostatné výdělečné činnosti (živnost, svobodná), příjmy z kapitálového majetku (výnosy z cenných papírů a vkladů, ze životního pojištění a další). Čtvrtou kategorií jsou příjmy z pronájmu - bytů, domků i movitých věcí. Všechno ostatní patří do páté kategorie - ostatní příjmy. Zde se jedná kupříkladu o příjmy z prodeje majetku, výher a další.

 

Výpočet daně
Plátce daně tedy zjistí dílčí základy daně, ty sečte a teprve potom začne vypočítávat samotnou daň. Základ daně mohou poplatníci předtím ještě snížit využitím nejrůznějších odčitatelných položek. Vypočtenou daň lze pak ještě snížit o slevy - například slevu na poplatníka, manželku, vyživované dítě a další. Teprve potom zjistí poplatník finální daňovou povinnost - tedy daň, kterou je povinný odvést. Pokud již v průběhu roku platil zálohy na daň, ty si od vypočtené daně odečte a zaplatí pouze zbytek.

 

Slev je více
Na rozdíl od zaměstnanců mají podnikatelé možnost odečíst si ještě další slevy a odpočty. Mezi ně patří například sleva za nákup registrační pokladny či odpočet daňové ztráty vzniklé v minulých letech.

U ztráty z minulých let platí, že nesmí být starší než z roku 1999. Je možné je uplatnit postupně a vždy je dobré si spočítat, aby se vyplatila a podnikatel se při jejím uplatňování nedostal do situace, kdy přijde o daňové zvýhodnění v podobě odečitatelných částek nebo slev na dani nebo dokonce o daňový bonus.

Podle zákona o registračních pokladnách mají podnikatelé šanci uplatnit slevu na dani z příjmů, a to ve výši poloviny pořizovací ceny pokladny, nejvýše do osmi tisíc korun. Podmínkou však je, aby na pokladně zahájili provoz do 30. června 2006.

 

Spolupracující osoby
V případě, že podnikatel nebude chtít využít společného zdanění manželů, má možnost využít určité úlevy v podobě instrumentu s názvem spolupracující osoba. Ostatně jeho výhodou je to, že se nemusí jednat právě o manžele, ale může jít o jakýkoli vztah spolupráce s jinou osobou ze stejné domácnosti (například druh, družka, syn, dcera i další osoby). U spolupráce osob lze na spolupracující osoby rozdělit pouze příjmy a výdaje dosažené v rámci podnikání.

Na manželku lze převést příjmy a výdaje ve výši maximálně 50 procent, absolutní rozdíl mezi převáděnými příjmy a výdaji činí 540 tisíc korun (maximálně 45 tisíc korun měsíčně), u ostatních osob lze převést maximálně 30 procent, tedy 180 tisíc korun za zdaňovací období (tedy maximálně 15 tisíc měsíčně).

Podnikatel může kromě základních slev na dani čerpat i slevu za zaměstnance se zdravotním postižením.

Její výše je určena na 18 tisíc korun za každého jednotlivce, v případě těžšího zdravotního postižení je sleva 60 tisíc korun.

 

Příklady výpočtů daně z příjmu přinášíme v tabulkách.


Příklad č. 1: Podnikatel s manželkou, která mu pomáhá ve firmě

Výpočet pro Podnikatele se spolupracující osobou
Podnikatel s manželkou v domácnosti a dvěma dětmi se živí jako poradce. Je tzv. osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Za loňský rok vydělával 60 tisíc korun měsíčně, celkem 720 tisíc korun za rok.
Výdaje uplatňuje procentem z příjmů, což uvede v příloze č. 1 k daňovému přiznání.
Manželka je v domácnosti a s podnikáním mu pomáhá. Zákon umožňuje rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby, pokud (v tomto případě na manželku) nepřipadne více než 540 tisíc korun zisku.
Na rozdíl od společného zdanění se z manželky stala podnikatelka, která musí i odvádět sociální a zdravotní pojištění včetně placení záloh.
070321_26a.gif

 

Příklad č. 2: Podnikatel s registrační pokladnou

Výpočet pro podnikatele s registrační pokladnou, který věnoval dar
Živnostník provozující večerku měl vloni příjmy 1,2 miliónu a náklady 700 tisíc korun.
Ze základu daně si může odečíst dar ve výši 30 tisíc korun věnovaný atletickému klubu, kde sportuje jeho syn.
Jako další odečitatelnou položku uplatní 12 tisíc korun za svou životní pojistku.
Vzhledem k tomu, že zahájil provoz na registrační pokladně do 30. června 2006 podle zákona o registračních pokladnách, může uplatnit jako slevu na dani z příjmů polovinu pořizovací ceny pokladny (nejvýše však 8 tisíc korun).
Kromě této a základní slevy (7200 korun) uplatní ještě slevu na dítě ve výši 6 tisíc korun.
070321_26b.gif

 

Příklad č. 3: Podnikatel s vedlejším příjmem z pronájmu


Výpočet pro vedlejší příjem a penzijní připojištění
Svobodný podnikatel měl za loňský rok příjmy 228 tisíc korun z hlavní činnosti. Z pronájmu bytu, který zdědil, pak 72 tisíc korun, tedy 6 tisíc korun měsíčně.
Jeho celkové roční příjmy jsou 300 tisíc korun.
Celkové výdaje k příjmům z pronájmu uplatňuje procentem (tedy ve výši 30 %) v příloze č. 2 k daňovému přiznání.
Jedinou položkou, která mu snižuje daňovou povinnost je penzijní připojištění ve výši 250 korun měsíčně.
Daň by mu mohl snížit dar, např. na dobročinné účely až do téměř 25 tisíc korun, úroky z hypotéky či životní pojištění. Zatím nemá děti, nemůže využít daňového zvýhodnění. Pouze základní slevu na poplatníka.
070321_27a.gif

 

Příklad č. 4: Podnikatel zaměstnávající zdravotně postižené

Výpočet pro slevy při zaměstnání postižených osob
Podnikatel zaměstnává ve své dílně dva zdravotně postižené pracovníky. Jeho manželka je v zaměstnaneckém poměru. Má dvě děti.
Podnikatel může kromě základní slevy na dani (7200 korun) čerpat slevu také za zaměstnance se zdravotním postižením (ZTP) a děti.
Sleva na ZTP dosahuje výše 18 tisíc korun za každého. U těžšího zdravotního postižení je sleva 60 tisíc korun.
V loňském roce měl podnikatel tržby 1,8 milionu korun, náklady 1,4 milionu.
Z daňového základu odečetl vlastní životní pojištění 12 tisíc korun.
Kromě slevy na zaměstnance ZTP uplatňuje slevu na děti. Nemá proto daňovou povinnost, a naopak dostane od finančního úřadu daňový bonus.
070321_27b.gif 

 

Příklad č. 5: Podnikatelka s dalším příjmem

Výpočet pro dva příjmy
Svobodná a bezdětná podnikatelka pracuje jako finanční poradkyně a přijala nabídku na prodej doplňkového zboží.
Její roční příjem byl 300 tisíc korun, náklady 48 tisíc.
Doplňkovým prodejem získala tržby 40 tisíc a vykázala náklady 26 tisíc korun.
Ze zisku z podnikání odvede zdravotní pojištění a sociální odvody.
Další možností snížení daňového základu, které by mohla uplatnit, je například dar až do výše 34 tisíc korun (10 procent za základu daně podle zákona).
Popřípadě by bylo možné snížit daň ještě sjednáním životního pojištění nebo pořízením bytu nebo domu na hypotéku.
070321_27c.gif

 

Příklad č. 6: Podnikatel, který uplatňuje ztrátu z minulých let

Výpočet pro uplatnění odpočtu ztráty z minulosti
Rozvedená podnikatelka se dvěma dětmi měla v loňském roce příjmy 720 tisíc a náklady 550 tisíc korun.
Před dvěma lety vykázala daňovou ztrátu 120 tisíc korun. Z ní uplatnila v minulém daňovém přiznání 20 tisíc.
Musí se rozhodnout, kolik by měla uplatnit ze zbylé minulé daňové ztráty v tomto přiznání tak, aby nepřišla o daňová zvýhodnění.
Propočtem lze zjistit, že se jedná o částku 73 300 korun. Pokud si od daňového základu odečte tuto částku, bude mít nulovou daňovou povinnost a ještě získá daňový bonus 12 tisíc korun na obě děti.
Výši ztráty, která se odečítá od daňového základu, by bylo nutné upravit, pokud by měla další nezdanitelné odčitatelné částky či daňové slevy.
070321_27d.gif