Neradostné dětství Isaaka Newtona


Kdyby byla pravda, že kriminálníky nebo alespoň sociálními případy se stávají lidé, kteří prožili neradostné dětství, pak jeden z nejslavnějších fyziků všech dob by byl přinejmenším masovým vrahem. Isaac Newton se narodil roku 1643 jako pohrobek, matka zanechala neduživé dítě v péči příbuzných, ve škole trpěl ústrky od silnějších spolužáků. Prospěch měl nevalný, jeho zájmy okolí shledávalo podezřelými: stranil se kolektivu a stavěl podivné strojky - zkrátka rostl pro šibenici. Později sice přišel škole na chuť, jenže osud si s ním znovu zahrál. Matka, po níž se mu celé dětství stýskalo, přišla o druhého manžela a vrátila se k původní rodině. Isaaka pak povolala k sobě, aby se staral o rodinný majetek a nevlastní sourozence. Nezbylo mu než opustit vzdělávání a znovu byl nešťastný. Po čase si prosadil alespoň možnost zastávat místo jakéhosi pomocníka na slavné cambridgeské Trinity College.

V dvaadvaceti Newtonova posedlost mechanikou a matematikou začala přinášet první plody. Jeho teoretická práce týkající se takzvané binomické věty měla příznivý ohlas, následoval bakalářský titul a stipendium. Hned příští rok sice mor rozehnal osazenstvo Cambridge po celém anglickém venkově, Newtonovi ale už ani to nezabránilo v bádání a ve strmé kariéře. Jeho nejslavnější spis "Philosophiae Naturalis Principia Mathematica" představuje základní dílo detailně popisující vlastnosti makrosvěta.

Dnešek je všeobecně považován za dvousté osmdesáté výročí Newtonovy smrti - i přesto, že zemřel na toto datum podle teď už neplatného juliánského kalendáře.

 

070320-hx11b.jpg

Isaac Newton. Obraz od Godfreye Knellera z roku 1702.

Související