Kdo a kdy musí podávat daňové přiznání



Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob je každý z nás, ať už je zaměstnanec, živnostník, majitel domu či hráč na burze. To však neznamená, že všichni musejí složitě vyplňovat tiskopisy a odevzdávat přiznání. Tato povinnost se týká jen některých.


Kdo musí podat přiznání

Obecně se povinnost platit daň vztahuje na všechny občany, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují (alespoň 183 dní v roce). Dani přitom podléhají všechny jejich příjmy z celého světa. Pokud ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění plyne, že část svých příjmů poplatník zdanil v jiném stá-tě, vztahuje se daň alespoň na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Daňové přiznání obecně musejí podat lidé, kteří měli příjmy větší než 15 tisíc za rok, nebo jejich vypočtená daň je vyšší než 200 korun. Poplatník sice musí posuzovat všechny svoje příjmy, některé se ale do daňového základu nezahrnují. Jedná se například o příjmy osvobozené od daně - například prodej akcií po půl roce držení, sociální dávky, náhrady od pojišťoven za zničený majetek, výnosy ze stavebního spoření, stipendia, dotace z rozpočtu obcí, granty Evropské unie a další. Stejně tak se povinnost podat přiznání netýká lidí, kteří sice měli příjmy vyšší než 15 tisíc korun, ale tyto příjmy byly již zdaněné zvláštní sazbou - "srážkou u zdroje". Jde například o úroky z vkladů, příjmy z dividend či odměny za příspěvky do sdělovacích prostředků do výše tří tisíc korun měsíčně.

Velká skupina obyvatel, kteří si nemusejí s vyplňováním daňového přiznání lámat hlavu, jsou zaměstnanci. Za tyto poplatníky vše vyřizuje účtárna firmy, kde jsou zaměstnaní. Musejí ale splňovat několik podmínek. V loňském roce museli mít jen jednoho zaměstnavatele a nepřivydělávali si na nějaký vedlejší pracovní poměr. Podmínkou také je, že do 15. února letošního roku požádali svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů (v mzdové účtárně).

Daněny nejsou také výhry v nejrůznějších soutěžích a loteriích, které nepřekročí hodnotu 10 tisíc korun. Jedná se o loterie bez státní licence. U loterií se státní licencí jsou výhry osvobozeny. Proto například, kdo vyhrál vloni ve sportce mnohamilionové částky, podávat daňové přiznání nemusí. Jeho výhra je od daně z příjmu osvobozena.


Podnikatelé a umělci

Za základní skupinu obyvatel, kteří podat přiznání musejí, lze považovat podnikatele a jedince, jež mají svobodné povolání (umělci, advokáti, lékaři a další). Všichni tito poplatníci mají na vyplnění daňového přiznání již jen tři týdny. Tuto lhůtu je možné prodloužit, když se nechají v této věci zastupovat daňovým poradcem. V takovém případě je povinnost podat daňové přiznání do konce června.

Podat daňové přiznání je jen jedna z povinností. Druhou, méně příjemnou, je zaplacení daně ke stejnému datu, jako je podáváno přiznání - samozřejmě za předpokladu, že vznikla daňová povinnost. Naopak pokud poplatníkovi vznikne přeplatek na dani, musí o vrácení přeplatku svůj finanční úřad požádat.


Základních kategorie příjmů

Příjmy, které obecně podléhají zdanění, rozděluje zákon o daních z příjmů do pěti základních kategorií (viz infoboxy). Při určování daňové povinnosti (výpočtu daně) se nejdříve vypočítávají dílčí základy daně. To je z toho důvodu, že příjmy a výdaje (náklady a výnosy) se mohou odečítat pouze v rámci stejného typu příjmu. Nelze proto například o výdaje z podnikání snižovat příjmy ze závislé činnosti.

Poplatník tedy zjistí dílčí základy daně, ty sečte a teprve potom začne podle schématu (viz infobox) vypočítávat samotnou daň. Základ daně mohou poplatníci předtím ještě snížit využitím nejrůznějších odčitatelných položek. Vypočtenou daň lze pak ještě snížit o slevy - například sleva na poplatníka, manželku, vyživované dítě a další. Teprve potom zjistí poplatník finální daňovou povinnost - tedy daň, kterou je povinný odvést. Pokud již v průběhu roku platil zálohy na daň, ty si od vypočtené daně odečte a zaplatí pouze zbytek.


Druhy příjmů podléhající zdanění

1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (především mzda)
2. Příjmy z podnikání a samostatné výdělečné činnosti (živnost, svobodná povolání, lékaři, advokáti, konkursní správci, umělci a další)
3. Příjmy z kapitálového majetku (výnosy z cenných papírů a vkladů, ze životního pojištění a další)
4. Příjmy z pronájmu (bytů, domků i movitých věcí)
5. Ostatní příjmy (všechny ostatní příjmy - například prodej majetku, výhry v loteriích, sázkách a soutěžích, příjmy z příležitostných prací, příležitostného pronájmu a další)


Způsob výpočtu daně:

Základy daně ze všech typů příjmů se sečtou a hrubý základ se sníží o nezdanitelné části a odčitatelné položky. Určený základ se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů. Daň z příjmů před slevami se určí podle následující tabulky:
Roční základ daně Daň Ze základu přesahujícího
O až 121 200 Kč 12 %
121 200 až 218 400 Kč 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč
218 400 až 331 200 Kč 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč
331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč
Daň je možné snížit uplatněním slev (podle § 35, § 35a, § 35b, § 35ba, § 35c a § 35d zákona 586/1992 Sb.)

Související