K zatmění Měsíce dochází přibližně dvakrát ročně, ne vždy ale bývá pozorovatelné z našeho území. Někdy je zase možné vidět jen začátek nebo konec jevu nízko nad obzorem. V sobotu by však měl být vesmírný úkaz mimořádně vydařený - proběhne okolo půlnoci, když Luna v úplňku prochází nejvyšším bodem své dráhy. Jestli bude pozorovatelům přát také počasí, tak může jít o zážitek, na který se nezapomíná.

Ani to ale není všechno, co obloha na tento víkend chystá. Už v noci z pátku na sobotu zakryje Měsíc planetu Saturn. Tu lze vidět i nevyzbrojeným okem jako jedno z nejjasnějších těles oblohy. Ale už s poměrně malým dalekohledem jsou vidět i Saturnovy prstence. "Pán prstenů" se začne schovávat za souputníka Země ve 3:36 hodin. Ze zákrytu se druhá největší planeta sluneční soustavy vynoří ve 4:15 hodin.

Popraviště pro opilé hvězdáře

Až na popravišti skončili roku 2300 př. n. l. dva čínští astronomové za to, že z nedbalosti neoznámili zatmění Slunce s dostatečným předstihem. Místo bádání se prý věnovali alkoholu natolik, že byli nakonec sťati. Doslova. Císaři se nelze moc divit - k děsivému jevu došlo neočekávaně, dav si to vyložil jako špatné znamení a říši hrozil rozvrat. Liknaví hvězdáři v podstatě zavinili, že lid mohl pochybovat o božském původu císaře. A proti tomu je i velezrada přestupek téměř zanedbatelný.

Zatmění Měsíce není tak efektní jako zatmění Slunce, přesto i ono vzbuzovalo posvátnou hrůzu. O tom, že se nevyplatí ho politicky podcenit, se přesvědčili třeba Athéňané během peloponéské války roku 413 před naším letopočtem. Tehdy se jejich expediční vojsko dostalo při obléhání Syrakus do bezvýchodné situace, jejímž jediným řešením by byl spořádaný ústup ze Sicílie. Vojevůdce Nicias jej již začal připravovat - jenže 28. srpna zmizel z oblohy úplněk a všichni to pokládali za nepříznivé znamení. Ústup byl odložen o několik týdnů, což Athéňanům nakonec přivodilo vojenskou katastrofu. Kuriózní je, že řečtí astronomové již tehdy uměli zatmění spolehlivě předpovídat. Vojáci a politici ale zřejmě pokládali za nedůstojné, aby se řídili radami nějakých potrhlých vědátorů.

Vzdělaný Alexandr Makedonský při svém tažení do Asie už astronomii nepodceňoval. Současně ale také věděl, že obtěžovat vědeckými teoriemi prosté vojíny by se mohlo minout účinkem. Když roku 331 př. n. l. při pronásledování perského vládce Dareia překročil Tigrid, dozvěděl se o blížícím se zatmění Měsíce. Nechal proto věštce jev předem ohlásit jako příznivé znamení - a následující bitvu u Gaugamély skutečně vyhrál.

Bude co obdivovat

Lunární zatmění pak zasahovala do dějin i dál a většinou byla považována za předzvěst neblahých jevů. Roku 27 se například dávala do souvislosti se smrtí římského císaře Augusta, roku 33 s ukřižováním Ježíše Krista, roku 1453 s dobytím Konstantinopole Turky.

Podle starých Číňanů způsoboval zatmění obrovský drak požírající nebeská tělesa. Nejpozději okolo počátku našeho letopočtu ale zjistili pravou příčinu - že jde o stín, který vrhá buď Země na Měsíc, nebo Měsíc na Zemi. Mimochodem, ještě i někteří naši současníci brali poslední velké zatmění Slunce roku 1999 jako předzvěst konce světa. Méně nápadné lunární zatmění naštěstí dnes už paniku nevyvolává, a tak je možné úkaz obdivovat i bez pořizování poslední vůle, zbavování se majetku a litování svých hříchů.

A pozítří bychom opravdu měli mít co obdivovat - alespoň pokud se vydaří počasí. Sobotní zatmění totiž bude úplné: Luna projde stínem, který do vesmíru vrhá naše planeta, naprosto celá. Při tom jsou světelné jevy obzvlášť působivé, protože zemská atmosféra funguje podobně jako hranol, který rozkládá světlo na jednotlivé barevné složky. Během vstupu do zemského stínu tedy Měsíc obvykle nejdříve zčervená, později jeho barva přechází do rudé až temně hnědé. Právě díky paprskům rozptýleným ovzduším naší planety Luna ani ve vrcholné fázi zatmění nezčerná úplně. O to je pohled působivější. Při výstupu probíhá změna barev v obráceném pořadí.

Do značné míry ale záleží i na okamžitém stavu ovzduší Země. Panuje-li oblačno nebo je atmosféra zrovna hodně znečištěna či se v ní nachází větší množství sopečného popela, může být hra barev na povrchu Měsíce jiná. n

Jak pozorovat zatmění Měsíce

Na rozdíl od zatmění Slunce je možné pozorování bez jakýchkoliv pomůcek. I malý triedr ale podívanou zvýrazní. Pokud budete ve městě, je lepší jako stanoviště zvolit parky nebo jiná místa bez veřejného osvětlení a reklam. Na venkově či v přírodě daleko od větších měst jsou ale podmínky mnohem lepší, protože diváka neruší rozptýlené světlo.

Majitelé fotoaparátů se zoomem nebo s možností nasadit teleobjektiv mohou jev i fotografovat. Přístroj musí být umístěn na stativu a spoušť pokud možno ovládaná na dálku, aby nedošlo k roztřesení snímku. Je vhodné vypnout automatické zaostřování a nastavit objektiv na nekonečno. Dovoluje-li přístroj zasahovat do expozice, pak nastavíme největší otevření clony a závěrku necháme exponovat automaticky. Obdobné zásady platí i v případě, že bychom chtěli zatmění natočit na video. Velmi působivě pak vypadá zrychlená projekce.

Scénář nejbližšího zatmění Měsíce

 Datum: noc z 3. na 4. března

 22:30 h: Měsíc začne vstupovat do zemského stínu

 23:40 h: Měsíc bude zcela zastíněn Zemí

 00:58 h: konec úplného zastínění

 02:11 h: Měsíc zcela vystoupí ze zemského stínu

 Další úplné zatmění Měsíce viditelné v Česku: 21. února 2008
Související