Když se v květnu 2005 ujal Wolfgang Bernhard vedení Volkswagenu v továrně v německém Wolfsburgu, bylo všem jasné, že s nástupem tohoto razantního sebevědomého muže přichází nová éra. Svá první slova pronesená směrem ke zhruba 15 tisícům dělníků nevěnoval úspěchům a významu firmy. Ale jejich vlastním chybám a nedostatkům.
Během následujících dvaceti měsíců bez náhrady zrušil 6000 míst v Německu a zvýšil počet pracovních hodin o čtyři týdně, bez úpravy platů. Nenáviděného, lidsky problémového šéfa vývoje motorů propustil na hodinu hned po svém nástupu. Snížil náklady, prodal více aut, dostal továrnu do zisku.

Opravdu stojíte právě o hvězdu?
Letos v lednu Bernhardova éra "po vzájemné dohodě" s představenstvem znenadání skončila. Přes všechny nepopulární kroky, které učinil, a rozporuplné názory na jeho osobu se za něj postavila většina středního a nižšího managementu i zaměstnanci. Proč musel odejít? "Získal lidi na svou stranu, rozpohyboval zkostnatělou továrnu," říká psycholožka práce Lenka Strouhalová. "Postupoval však příliš rychle, razantně, to se tamnímu vedení nemuselo líbit. Patrně si jeho působení představovalo jinak."
Personální manažer společnosti RWE Transgas Michal Urválek říká, že nejtěžší je správně odhadnout, zda hvězda svítí na správném nebi, jestli nesvítí příliš málo nebo moc silně a zdali vůbec hvězdou je. Dodává, že tohle je hlavním úkolem personalistů. "Ovšem ze své praxe musím po pravdě říci, že někdy je takové posouzení dost složité," říká. A kdyby jen posouzení. Představy zástupců firem o potřebě výjimečného kandidáta bývají přemrštěné.
Nakonec je samotné vyděsí, jak silnou osobnost ve společnosti mají a co všechno její přítomnost může způsobit. V nejedné firmě, která si pozve hvězdu kvůli problémům, totiž platí, že "ryba smrdí od hlavy". A hvězda má dost silné ego na to, aby poukázala i na nesrovnalosti ve vedení. Stává se tak proto trnem v jeho oku.

Lidé, na které vzpomínáte
Martin Kasa z internetové společnosti Kasa.cz. říká, že se kdysi setkal s člověkem na vedoucí pozici, který extrémně vynikal v mezilidských vztazích. "Měl tu vzácnou vlastnost, že ve svých podřízených okamžitě vzbudil respekt smísený s obdivem," dodává.
Tento šéf splnil jeho představy o skutečné hvězdě. Byl neuvěřitelně vůdčí, výřečný, s jasnou představou o své práci. Dokázal lidi kolem sebe zdravě strhnout. Vzhledem k jeho schopnostem a vrozenému vůdcovství mu jeho podřízení a spolupracovníci dokázali tolerovat, že je občas držel v práci déle.
"Když však dosáhl výsledků, které měl určeny, jeho vlastní motivace začala klesat. Což se skutečně po určité době projevilo a dnes již na své pozici nepracuje," vypráví Martin Kasa. Díky jemu si však uvědomil, že na určitou práci jsou výjimeční lidé nepostradatelní a dokážou být v daném čase úspěšnější než kdokoli jiný.

Někteří září nenápadně
Mezi lékaři Zdravotnické záchranné služby Hlavního města Prahy je jeden, který byl před časem na mezinárodní úrovni oceněn za svůj objev v medicíně.
Na základě svých zkušeností z praxe přišel s hypotézou o velmi specifické, geneticky vázané poruše stěn cév a srdce, která byla příčinou řady obtíží mnoha kardiaků. Jeho předpoklady potvrdily výzkumy rozsáhlých lékařských týmů v Japonsku a v Americe. "Třebaže je dnes "hvězdou" mnoha odborných sympozií, nepoznali byste to na něm. Je stále tím příjemným a skromným kolegou, jakým vždycky byl," říká o něm ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.

Speciální výhody i manýry
Skutečné hvězdy, které mohou být firmě prospěšné, kolem sebe nevyvolávají rozruch záměrně. Fungují spíše jako lakmusový papírek jejích neduhů. A chtějí být odměněny pouze za výjimečné výkony. Zbavují se tak tlaku nesplnitelných očekávání, která na ně mohou být neustále kladena. "U špičkových lidí ale nejde jen o peníze. Pro hvězdy je důležitá kariéra, uznání a změny," připomíná Michal Urválek.
Jenže i hvězdy se občas rády přeceňují. Andrea Hepnerová, personalistka z Functional Associate ve firmě SAP ČR, má špatnou zkušenost s jedním vysoce postaveným obchodním manažerem. Neustále vyžadoval pro sebe a své nejbližší kolegy "přednostní" zacházení. Výsledek? Velmi negativní odezva dalších zaměstnanců a ztráta jejich motivace. V takových případech platí, že tým má přednost. Lidé trpící velikášským pocitem vlastní důležitosti a jedinečnosti mohou být považováni za hvězdy, často ale jen na chvíli.
"Rádi se totiž předvádí, vyžadují stálou pozornost a obdiv. Pokud se setkají s kritikou či lhostejností druhých, reagují hněvem, pocitem ponížení a prázdnoty," říká psychiatr z pražské Fakultní nemocnice v Motole Michal Hrdlička. Taková "hvězda" bývá plná závisti a zášti. Své okolí využívá a zneužívá jen k plnění vlastních přání. Takže je firmě a kolegům spíše na obtíž.