Za peníze z unie se vzdělávají i lektoři


Působí jako koordinátorka projektu, na který získala jazyková škola několikamilionový grant z prostředků Evropského sociálního fondu. Bezplatné metodické semináře pro lektory a učitele cizích jazyků zaměřující se na výuku dospělých jsou spolufinancovány také ze státního rozpočtu ČR a rozpočtu hlavního města Prahy.


HN: Bylo to poprvé, co vaše firma žádala o grant?
Rozhodně. Jak pro jazykovou školu, tak pro celou firmu Skřivánek to byla v tomto ohledu premiéra. Proto jsme také při žádosti využili zprostředkování nejmenované agentury.


HN: Jaké má spolupráce s agenturou výhody?
Určitě ušetříte spoustu času a sil. Jestliže firma žádá o grant poprvé, může mít třeba dobrou myšlenku, ale neumí žádost zpracovat a pak stačí jedna malá administrativní chyba a celá vaše dlouhodobá snaha je v jednom okamžiku smetena ze stolu. Taková věc pak může od dalších žádostí naprosto odradit.


HN: Na základě čeho jste agenturu vybírali?
Přirozeně jsme sbírali informace na internetu, kde jsme hledali reference. Nakonec jsme ale dali na doporučení naší spřízněné agentury.


HN: S čím vším vám agentura pomáhala?
Pozitivní bylo třeba to, že jsme nemuseli neustále sledovat internet a hlídat, kdy vyjde výzva k vypracování projektu. Agentury se v dané problematice dlouhodobě pohybují a vědí, kdy ministerstvo či magistrát výzvu vyhlásí. Naše spolupráce na projektu trvala zhruba čtyři měsíce, během kterých jsme se sešli asi osmkrát až desetkrát.
Kooperace nám dávala jistotu, že projekt bude díky zkušenostem agentury vhodně vybrán. Nemuseli jsme se strachovat, že projekt podáme špatně, a bude proto zamítnut například kvůli administrativní chybě. Agentura se snažila celou firmu poznat zevnitř, protože my sami jsme neměli ucelenou představu, jaký projekt budeme chtít realizovat. Nápady jsme měli asi tři nebo čtyři, nakonec jsme po konzultacích zjistili, že první tři jsou sice hezké, ale již na trhu jsou, a proto jsme nakonec požádali o grant na projekt čtvrtý, který je zaměřen na celoživotní vzdělávání.
Poté začala agentura zpracovávat žádost včetně rozpočtu a ve spolupráci s námi vymyslela harmonogram projektu tak, aby byl reálný. To je nesmírně podstatná záležitost, neboť v okamžiku, kdy nemáte potřebné zkušenosti, můžete uprostřed projektu najednou zjistit, že máte malý rozpočet, a to vám samozřejmě přináší další administrativní problémy. Čas, který byste měli věnovat samotnému projektu, vám zabírá přepracování harmonogramu.


HN: Kolik jste nakonec agentuře za její služby zaplatili?
Bylo to určité procento z grantu. Přesnou částku vám ale říct nemohu. Vzhledem k tomu, že grant byl v řádech milionů, částka, kterou po nás agentura žádala, se nám zdála adekvátní.


HN: Mohou být náklady na agenturu zpětně proplaceny z grantu?
V žádném případě. Když si objednáváte agenturu, jsou to přirozeně vaše náklady, které vám nikdo neproplatí. Myslím si, že je do určité míry fér, že prvotní náklady z grantu platit nelze, nějaká investice od žadatele by přece jen měla existovat. Výdaje spjaté s projektem vám jsou hrazeny z grantu až v době, kdy projekt běží. Vždy ale musí být schváleny takzvaným poskytovatelem podpory.


HN: Stalo se, že vám poskytovatel podpory náklady neproplatil?
Ne, ale mohlo se to stát. Kdybych třeba nekonzultovala některé změny rozpočtu, které jsem v průběhu grantu v projektu udělala, určité náklady by naší společnosti proplaceny být nemusely.


HN: Jakým způsobem lze měnit rozpočet v době, kdy již projekt běží?
V zásadě je možné dělat změny do patnácti procent celkových uznatelných výdajů dotace. Ve skutečnosti je to ale daleko složitější. Nesmí jít kupříkladu o změny, které by ovlivnily dosažení cílů projektu a jeho charakter. Přirozeně se vám může stát, že jste v rozpočtu vyhradili příliš mnoho peněz na marketing a následně zjistíte, že je nevyčerpáte a raději byste je věnovali na administrativu. V takovém případě lze z jednotlivých kapitol rozpočtu přelévat peníze, stále ale platí patnáctiprocentní limit.


HN: Na co konkrétně jste použili peníze z grantu?
Učebnu a studovnu jsme vybavili počítači, tiskárnou a kopírovacím strojem. Nakoupili jsme také nové knihy, platíme webmastera a investujeme do marketingu formou účasti na různých konferencích a také platíme naše školitele.


HN: Co byste poradili českým firmám, které chtějí zažádat o grant?
V případě, že žádají poprvé, měly by určitě využít služeb agentury. Rozhodně by se firmy neměly bát. Musím to zaťukat na dřevo, my zatím žádné problémy nemáme. Grant velice pomohl. Získal nám publicitu, navíc díky němu můžeme našim i cizím lektorům poskytnout kvalitní vzdělání, a to zadarmo.