Chci zrušit přijímací zkoušky, říká rektor ČVUT

Budoucnost ČVUT, nejstarší české technické univerzity, která právě dnes oslavuje tři sta let své existence, vidí její rektor slibně. "Techniků je stále nedostatek, alespoň u nás. Ještě se také nestalo, aby některý z našich absolventů nenašel uplatnění i v zahraničí," říká Václav Havlíček, rektor Českého vysokého učení technického.


HN: Dostat se na technickou školu bylo vždy mnohem lehčí než na humanitní obory. Studenti si ji někdy vybírají jako záchranu a už předem vědí, že ji nedostudují. Lze tomu nějakým způsobem předejít?
V posledních letech nás dost trápí, s jakými znalostmi se k nám studenti hlásí. Vůbec jejich úroveň matematiky je nedostatečná. Že je to pro ně jen přestupní stanice a záchrana při přijímacích řízeních, je věc druhá. Samozřejmě, že bychom to mohli omezit i tím, že by přijímací zkoušky byly velmi náročné. Já tuto alternativu ale nezastávám. Naopak bych testy naprosto zrušil. Zkoušky jsou jednorázový akt, ne každý je ten konkrétní den v psychické pohodě, může mít i jiné problémy. Jsem pro to, aby na školu mohl každý, kdo si ji vybere.


HN: Přesto ale byste se náročnějším testováním studijním "přeběhlíkům" vyhnuli...
To ano, ale technické školy bojují s nedostatkem studentů. Ten počet "přeběhlíků" je na technických školách veliký a přes první ročníky projde relativně málo uchazečů. Na druhou stranu diplom dostanou opravdu jen ti nejlepší.


HN: A co ve světě vůbec diplom z ČVUT znamená? Je to vstupenka na přední místa ve firmách?
V Česku je techniků stále nedostatek. Vždy bude zájem o konstruktéry a informatiky, ale v poslední době díky rozvoji dopravy také o stavaře. Poptávka v tomto převyšuje nabídku, takže uplatnění absolventi naleznou v tuzemsku určitě. V Evropské unii je diplom z ČVUT uznáván všude. Ještě se také nestalo, aby některý z našich absolventů nenašel uplatnění i v zahraničí. Úrovní jsme srovnatelní s evropskými, ale i některými americkými technickými školami.


HN: Za komunistického režimu neměla technická univerzita šanci sledovat rychlý vývoj vědy ve vyspělých státech. Stačila to už "dohnat"?
Škola byla v izolaci, což jí nesvědčilo. I tehdy však alespoň částečný kontakt s cizinou byl. Téměř na hranici pravidel se daly získávat v omezeném počtu moderní přístroje a počítačová technika z USA, která k nám většinou putovala přes Rakousko. Navíc škola byla tehdy velmi podfinancovaná, což se po revoluci zlepšilo i díky tomu, že si výzkumem nyní vyděláváme. Krok tedy držíme. I pro podniky jsme zajímaví. Výzkum je velmi kvalitní a levnější, což je i pro firmy finančně atraktivní. Konkurence je ale tvrdá.

Související