Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetl jako první?Myslím, že nějaké protektorátní či prvorepublikové vydání pohádek Boženy Němcové. Nebo Ladovo vyprávění O chytré kmotře lišce.
Co jste četl naposledy?
Pozoruhodnou básnickou sbírku Jana Suka Tajná schodiště.
Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Jak kdy. Za rok takových 30-40. Dost knih ovšem dostávám od svých kolegů, jinak by těch kupovaných bylo určitě víc.
Jakou knihu jste si koupil naposledy?
Bastardy od Jaromíra Štětiny (dosud neotevřené) a Leprosárium Stanislava Komárka (radostně rozečtené).
Jakému typu četby dáváte přednost?
Záleží na ročním období, pracovním vytížení a náladě. V poslední době beletrie dost ustoupila poezii a próze esejistické.
Četl jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
Četl jsem několik knih vícekrát, někdy z nostalgické - a nutno podotknout, že zřídkakdy naplněné - touhy zopakovat si dávný zážitek; v sedmdesátých a osmdesátých letech také proto, že lepší čtivo nevycházelo. Určitě jsem dvakrát, ne-li třikrát přečetl Zbabělce, Směšné lásky, Žert, také Sekyru a některé starší Lustigovy prózy, Poláčka, Šotolu, Hrabala...
Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Aby ti méně odvážní nemuseli procházet vlastní, leckdy bolestnou zkušeností, když už ji někdo podstoupil za ně? Protože krásná literatura představuje protipól k ošklivosti světa? Protože člověk - někdy oprávněně - doufá, že ho knihy udělají lepším a moudřejším? Protože si člověk nekazí oči tolik jako koukáním na obrazovku televize nebo počítače?
A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Hodně záludná otázka. Tak třeba: Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo; Francois Rabelais: Gargantua a Pantagruel; N. V. Gogol: Mrtvé duše. Anebo tahle trojice: Poláčkovo Okresní město, Zlaté tele Ilfa a Petrova a Vaculíkova Sekyra. Asi bych mohl uvést více takových trojic a všechny by byly rovnocenné. Střet zájmů mi zabránil jmenovat některé z děl Vladimira Nabokova.
Pavel Dominik (*1952)
Je znám především jako překladatel díla Vladimira Nabokova a Salmana Rushdieho, ale i děl Henryho Millera, Philipa Rothe, Toma Wolfea, Johna Banvillea aj. V posledních letech překládá často také pro divadlo (např. muzikál "Donaha!", komedie "Shakespeare v Hollywoodu"). Je nositelem mnoha významných ocenění.
Snímek: HN - Martin Svozílek
