Nový zákoník práce číslo 262/ 2006 Sb., který jako celek nabývá účinnost dnem 1. ledna 2007 a který byl po ostrém politickém střetu o jeho obsah nakonec přijat na sklonku uplynulého volebního období, skutečně v § 192 stanoví, že zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada mzdy nebo platu. A to ve výši 30 procent průměrného výdělku za první tři dny a ve výši 69 procent průměrného výdělku od čtvrtého dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény).
Podmínkou nároku na náhradu mzdy je mimo jiné to, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění, především pak zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Jako určitou kompenzací za přenos povinnosti hradit zaměstnancům náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti na bedra zaměstnavatelů stanovil zákon o nemocenském pojištění snížení sazby pojistného za nemocenské pojištění z 3,3 procenta v roce 2006 na 1,4 procenta počínaje příštím rokem.
Ještě před zavedením účinnosti takovýchto změn z důvodu výpadku příjmové stránky státního rozpočtu spojeného se snížením pojistného na nemocenské pojištění, však Poslanecká sněmovna letos v listopadu schválila novelu zákona 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Jejím cílem bylo eliminovat negativní dopady do státního rozpočtu tak, že v roce 2007 by sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele byla ponechána (a jimi odváděna) podle právního stavu platného v roce 2006, tj. ve výši 3,3 procenta z vyměřovacího základu.
Vyplacené náhrady mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti pak budou zaměstnavatelům plně refundovány z nemocenského pojištění. V roce 2008 mělo dojít ke snížení pojistného na 2,3 procenta spojeného s kompenzací poloviny vyplacených náhrad mzdy a teprve od roku 2009 měl začít fungovat původně uvažovaný model snížení pojistného na 1,4 procenta bez refundace výdajů na vyplacené náhrady mezd. Senát novelu sice schválil, ale s pozměňujícími návrhy, jejichž smyslem bylo odstranit poněkud nelogický režim vyplácení náhrad mzdy zaměstnavateli spojený se 100procentní refundací státem. To ovšem vyžadovalo změnit nejen zákon č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ale současně i nový zákoník práce.
Poslanecká sněmovna pozměňovací návrhy ze Senátu akceptovala a 12. prosince 2006 schválila novelu nejen zákona č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ale současně i nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (a některých dalších souvisejících zákonů) ve znění pozměněném v Senátu.
Pro pořádek lze doplnit, že zcela nezávisle na této změně probíhal v Poslanecké sněmovně vlastně celý podzim intenzívní pokus pravicových stran o schválení odkladu účinnosti nového zákoníku práce jako celku o jeden rok kvůli četným legislativním, ale i jiným chybám.
Poslední změna provedená v tomto roce spočívá zjednodušeně řečeno v odkladu změny systému placení dávek zaměstnanci po dobu pracovní neschopnosti o jeden rok.
Změna byla provedena jednak odkladem účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění na 1. 1. 2008, jednak odkladem příslušných ustanovení nového zákoníku práce (§ 192-194, § 57 a § 66 odst. 1 druhá věta) na dobu vstupu v účinnost nového zákona o nemocenském pojištění, tedy fakticky rovněž k 1. 1. 2008.
Do konce roku 2007 bude tedy systém dávek v pracovní neschopnosti fungovat stejně tak jako v roce 2006 a stejný bude i systém výběru pojistného na nemocenské pojištění i jeho výše.
Po dobu pracovní neschopnosti bude tedy zaměstnanec nadále pobírat nemocenské dávky prostřednictvím příslušné správy sociálního zabezpečení a zaměstnavatelé budou nadále odvádět na nemocenské pojištění 3,3 procenta z vyměřovacího základu jako doposud.
Od 1. 1. 2008 má potom být zaveden onen shora zmiňovaný přechodový systém 50procentní refundace náhrad mezd placených zaměstnavateli zaměstnancům po dobu prvních 14 dnů jejich pracovní neschopnosti. Ten je spojený se snížením pojistného na 2,3 procenta vyměřovacího základu.
Teprve od 1. 1. 2009 má být zcela uplatněn původně plánovaný systém snížení pojistného na 1,4 procenta vyměřovacího základu, ovšem bez refundace vyplacených náhrad mzdy.

Autoři jsou právníky advokátní kanceláře HOLEC, ZUSKA & Partneři
061219_27b.jpg