Příběhy o Ježíškovi, kterými rok za rokem okouzlují rodiče další generace dětí, nepovažují odborníci za lež. Odpovídají tomu, jakým způsobem malé děti vnímají svět kolem sebe.

Vánoce klepou na dveře a v českých rodinách se už opět naplno rozběhlo velké divadelní představení. Hrajete se svými dětmi také na Ježíška? Pomáháte jim kreslit a psát dopisy, které o půlnoci záhadně mizí z oken? Ukrýváte dárky tak důkladně, že pak o Štědrém dnu marně přemýšlíte, kam se poděly? Když využijete možnosti, které vám tento svátek dává, nejen že si s dětmi báječně užijete kouzelné vánoční atmosféry, ale budete také rozvíjet jejich fantazii, obohatíte jejich vnímání mezilidských vztahů nebo je naučíte, že očekávaný dárek nemusí pod stromečkem vždy najít - a že to není žádná katastrofa.


Pravdu, nebo lež?

Rodiče svým dětem tvrdí, že Ježíšek na Štědrý večer plní přání všech lidí. Děti si Ježíška představují a pokládají další a další otázky. A rodiče vymýšlejí nové a nové příběhy. Ježíšek tak žije v každé rodině svým vlastním životem. "Minulý rok jsem musel své tehdy čtyřleté dceři vysvětlovat, jak dokáže Ježíšek za tak krátkou dobu přečíst dopisy od všech dětí na světě a ještě jim pořídit dárky. Jsem zvědavý, co to bude letos. Ta atmosféra je úžasná. Kdo nemá doma malé dítě, nemůže to pochopit," říká Tomáš Dlouhý z Prahy.
Jsou příběhy, které vypráví své dceři, lži? "To si nemyslím. Jde spíš o první setkání s duchovními aspekty života, bez ohledu na náboženství. Děti v sobě takové vidění světa přirozeně mají," vysvětluje psycholožka Lenka Čadová.
"Pokud rodiče Ježíška odmítnou jako mystifikaci, popírají zároveň symboliku, která je s ním spojená, popírají příběhy. Přitom dítěti je takové myšlení do určitého věku vlastní, myslí magicky. Abstraktní, logické myšlení užívá plně až v jedenácti, dvanácti letech," dodává psycholožka Alena Paloušová. Hra na Ježíška prostě odpovídá dětskému vidění světa podobně jako sluníčko s namalovaným lidským obličejem. Není proč vysvětlovat, že ve skutečnosti jde o obrovskou kouli neuvěřitelně horkých plynů.

Odhalení vadí rodičům víc než dětem

Proto také většina dětí z příběhu o Ježíškovi vyroste bez problémů. "Když se syn začal ptát, nejdřív jsme mu prozradili, že máma s tátou musí Ježíškovi pomoci a že proto některé dárky nakupují sami. Nakonec přišel úplně poučený ze školky. Ví, že Ježíšek není, ale stejně ho vyhlíží oknem," vypráví matka šestiletého Jakuba.
Není přitom příliš důležité, jakým způsobem se "to" dítě dozví. "Myslím, že dneska děti přestávají věřit o něco dříve. Na druhou stranu moje děti se pravdu o Ježíškovi dozvěděli ve škole, protože učitelé měli za úkol nenechat je v protirežimním bludu. Já jsem z toho byla nešťastná, přemlouvali jsme je a nakonec ještě na rok Ježíšek byl. A víte co? Ani jedna z mých dvou dcer si to nepamatuje," říká 55letá Alena Vodičková, dnes už babička pěti vnoučat.
Ve srovnání s takovou politickou kampaní nemůže indiskrétní starší sourozenec nebo poučený "kolega" ze školky znamenat velké riziko. Když je dítě na pochybnosti ještě příliš malé, nakonec stejně dá přednost vysvětlení svých rodičů. Ale pozor. Děti bychom neměli přesvědčovat o něčem, čemu už věřit nechtějí - ani jim brát to, čemu ještě věřit chtějí. "Když položí otázku, jak to vlastně s Ježíškem je, měly by dostat odpověď. Ale rodiče by se napřed měli ujistit, co vlastně chce dítě slyšet, na co přesně se ptá," říká Lenka Čadová.
A jak to udělat, aby starší bratr nebo sestra neodhalili tajemství dříve, než je vám milé? Zaručený recept neexistuje. "Já bych je nijak zvlášť nespoutávala. Můžete ho samozřejmě požádat, aby nechal Marušce Ježíška, protože je ještě malá a líbí se jí to, ale závazek to být nemusí. Sourozenci si leccos sdělí, a pak to prožívají jako tajemství před rodiči, jako něco, co je spojuje," doporučuje Alena Paloušová.
Občas se přece jen stane, že je odhalení "pravdy" pro dítě velkým otřesem, že obviňuje své rodiče ze lži. "Tohle ale udělají děti, které cítí v komunikaci s rodiči problém, možná pro ně nejsou dostatečnou autoritou. Když je pak dítě "chytí na švestkách", dá jim to pocítit. Rodiče by to mělo upozornit, že v jejich výchově může být nějaký širší problém." n

Autorka je spolupracovnicí redakce

Mikuláše lze využít jako výchovný prostředek
Pozvali jste letos na návštěvu Mikuláše s andělem a čertem? Dítě na jejich návštěvu připravte. "Jinak ho vystavujete riziku, že se vyděsí, aniž by něčemu porozumělo," vysvětluje psycholožka Alena Paloušová. Pak se mohou objevit i takové "úrazy", jako je počůrávání nebo koktání.
Než Mikuláše, čerta a anděla pustíte přes práh, promluvte si s nimi o tom, za co chcete své dítě chválit a za co kárat. A promluvte si také o tom, jakým způsobem mají vystupovat. "Mikuláš je laskavý a musí ukázat, že má čerta pod palcem," vysvětluje Alena Paloušová. Ostatní závisí na věku dítěte. "Ve dvou letech ho spíš než masky vyděsí maminka, která ho s obavami svírá v náručí. Čtyřleté dítě stačí pochválit, ostatní zařídí atmosféra," říká Alena Paloušová. Věřte tomu nebo ne, když Mikuláš vašemu dítěti vysvětlí, že nemůže mamince na ulici utíkat, vezme si to opravdu k srdci - alespoň na chvilku.
Jak dlouho má smysl tento rituál dodržovat? To záleží na vás a vašich dětech. "Když byly děti malé, hráli u nás čerta, anděla a Mikuláše vždycky kamarádi. Měli už dopředu připravený seznam, kde bylo napsáno, za co je mají pochválit a za co jim lát. Funguje to vlastně do dneška, ale teď už chodí za čerta, Mikuláše nebo anděla naše starší dcery a v knize mají sepsané také naše hříchy," směje se matka čtyř dětí Jana Samcová.