Nejvíce porostou akcie bankovních domů
Středoevropské akciové trhy v letošním roce zatím svojí výkonností nedokážou překonat trhy ve vyspělých ekonomikách. Zatímco například německá burza měřeno indexem DAX od začátku roku přidala téměř dvacet procent, polská burza vzrostla "pouze" o devatenáct procent, maďarská o dvanáct a česká o šest procent.
Situace na trzích
Jedním z hlavních důvodů slabšího výkonu středoevropského regionu byla nedávná politická krize, která téměř zároveň zasáhla všechny státy tzv. CE3 (ČR, Polsko, Maďarsko) a také jarní "úrokový šok" způsobený nečekaným pokračováním růstu úrokových sazeb v USA. Ten se z USA přelil na všechny světové trhy a nejvíce zasáhnul rozvojové burzy včetně CE3.
Nyní se nicméně politická situace v regionu uklidňuje a úrokové sazby v USA jsou stabilní. Je tak čas odhlédnout od těchto částečně psychologických vlivů a zamyslet se nad výhledem hospodářství regionu, vývojem ziskovosti místních firem a nad jejich dopadem na akciové trhy.
Výhledy střední Evropy
Z makroekonomického pohledu se ekonomiky Česka a Maďarska aktuálně pohybují za vrcholem hospodářského cyklu, výjimkou je pouze Polsko. V Česku nyní pomalu doznívá investiční vlna, která se zde přehnala po vstupu do EU a mnoho projektů dosáhlo maximální produkce.
Na druhou stranu se ale zvyšuje domácí poptávka, která by měla růst HDP udržet i příští rok na relativně vysoké úrovni. Pozitivní výhled ekonomiky podporuje i stále nízká inflace. V dlouhodobém výhledu zde proti sobě stojí dva důležité faktory. Prvním je stále výhodné postavení Česka z pohledu poměru ceny práce k vzdělanosti, poloze a infrastruktuře. Druhým je aktuální politická situace a s ní související stav veřejných financí.
Prohlubující se deficity a neochota k reformám na výdajové straně rozpočtu hrozí výrazným nárůstem zdanění, a to především nepřímých daní - DPH a spotřebních daní. Tento výhled je hrozbou pro domácí spotřebu.
Akciové indexy
Poměrně vysoko investoři oceňují výsledky českých společností (index PX), když je zároveň český index nejstabilnějším v regionu. Překvapivě výrazně levnější je index polské burzy (WIG) při téměř stejné volatilitě. Na vládní opatření pak nejvíce doplácí maďarský BUX, kde je zároveň vidět nejistota, která provázela povolební vývoj.
Ve srovnání s americkým indexem S&P i západoevropským Euro Stoxx místní indexy i přes nedávný pomalejší růst rozhodně nejsou laciné, zvlášť při zohlednění vyšší rizikovosti. Ze strany investorů tak jde o sázku na pokračující více než dvojnásobný růst místních ekonomik.
Tato sázka může sice vyjít, především v případě českého trhu je to ale vzhledem k současné nejisté situaci docela vysoká hra. Naopak solidní růst západoevropské ekonomiky se zdá stále málo zobrazen v indexu Euro Stoxx. Očekávat opětovné nastartování prudkého růstu kursu akcií v CE3 by tak asi bylo nerealistické.
V rámci místních ekonomik ale existují obory, které mohou výrazně překonat vývoj trhu. Nejvíce z ekonomického růstu těží bankovní domy, takže není divu, že polské banky jsou v centru zájmu investorů. Bankovní služby jsou v Polsku ve srovnání s Českem a Maďarskem (nemluvě o zbytku EU) v plenkách a v souvislosti s příchodem zahraničních vlastníků lze čekat jejich růst znatelně nad HDP.
Autor je senior analytik společnosti Cyrrus
