Pobočka versus přímé bankovnictví
Chodit na pobočku nebo si řídit účet z domova pomocí internetbankingu či jinou formou on-line spojení se svou bankou? Otázka, na kterou není úplně snadná odpověď.
Historie
S masívním využíváním těchto služeb přišla na český trh v roce 1998 eBanka (tehdy Expandia banka). Ostatní instituce si velmi brzy uvědomily, že při rostoucí penetraci internetu a využívání mobilního telefonu je přímé bankovnictví prostorem pro přenesení části nákladů na uživatele.
Na konci roku 2004 využívalo alespoň jeden kanál přímého bankovnictví u třech největších bankovních domů (ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka) přes 2,5 miliónu uživatelů. Ve srovnání s koncem roku 2003 jde o 24procentní nárůst. Elektronické bankovnictví přestává být výsadou mladé generace.
Od poboček k internetu
Trendy se mění i v tak konzervativním prostředí, jakým bankovnictví bezesporu je. Ještě nedávno byla tendence bank "zeštíhlovat" postupně svou síť poboček a nabízet klientům pohodlnější způsob ovládání svých finančních operací z domova. Důvodem nebylo pouze zvyšování pohodlí svých klientů, ale na straně banky také významné snižování provozních nákladů.
Banky na jedné straně začaly postupně rušit (či omezovat provoz) některých svých poboček. Současně začaly poplatkově zvýhodňovat služby přímého bankovnictví proti stejným operacím provedeným na pobočkách, aby přiměly klienty více využívat přímé bankovnictví.
Poslat peníze prostřednictvím pobočky tak dnes vyjde mnohem dráž. V bankách jsou v průměru platby přes internet, GSM či telefon třikrát levnější než platby zadané na pobočce.
A nejde samozřejmě jen o peníze, ale také o pohodlí klientů a rychlost vyřízení. Člověk nemusí zbytečně cestovat do pobočky, z domova si během chvíle zadá příkaz, zkontroluje předchozí pohyby na účtu a řadu dalších věcí.
Druhý dech poboček
I když preferování přímého bankovnictví a následné zdražení poplatků na pobočkách či omezení otevíracích hodin u některých bank mělo způsobit postupné rušení poboček, v současné době se tendence zase obrací. Trend je naopak v budování dalších poboček, což souvisí i s množstvím nabízených produktů.
V nabídce se spotřebitel často orientuje jen s pomocí osobního bankéře či poradce. Do konce roku 2006 by se v Česku mělo objevit asi 50 nových bankovních poboček, celou polovinu z nich otevírá Komerční banka.
Dá se tak říci, i když se to může zdát paradoxní, že pobočky zažívají nový rozkvět a jejich sítě se rozšiřují. Ty stávající se modernizují. Tento trend shrnuje i mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. "Banky si před časem uvědomily, že pokud chtějí klientům nejen spravovat běžný účet, ale nabídnout i další služby, telefon ani internet jim nepomůže. Klient, který nemá osobní kontakt se svojí bankou, daleko snáze přejde k bance jiné," konstatuje Gajdušková.
Pobočky do nových míst
Dalším trendem je přesun bank blíže ke klientům a místům, kde utrácejí peníze, tj. do velkých nákupních center, zón a do tzv. business center. Některé banky tam budují pobočky přímo (ČS, KB), jiné tam směřují své bankomaty (například ČSOB). Zásadní rozdíl oproti klasickým pobočkám je zejména v otevírací době. Ta je delší a pobočky tam fungují i o víkendech.
Pobočky v těchto místech se mění v jakási poradenská centra. Vysvětlení je celkem jasné, někteří klienti preferují vyřízení svých finančních záležitostí společně s nákupy, a to na jednom místě.
Bezpečnost
I přes "znovuobrození" poboček patří budoucnost přímému bankovnictví. Ruku v ruce se ale s tímto vývojem objevil nový fenomén - bezpečnost. I to je jeden z důvodů (vedle technických parametrů), proč existuje ještě významná skupina lidí, kteří přímému bankovnictví nepřišli na chuť. Otázka zabezpečení přístupu k interním informacím je velmi citlivá a události posledních týdnů toto téma ještě více zvýraznily.
Například v říjnu byla média plná zpráv o falešném e-mailu z České spořitelny, kde odesílatel, který se vydával za zástupce banky, vyzýval k aktivaci nového zabezpečení. Cílem podvodníků bylo získat přístupové údaje k cizím účtům. E-mail vypadal na první pohled důvěryhodně a na uvedeném odkazu byla přesná grafická kopie přihlašovacích stránek do homebankingu České spořitelny.
I tento příklad ukázal, že se přímé bankovnictví bude ještě vyvíjet a posunovat k vyšší kvalitě. Na přetřes ale nemilosrdně přichází ona základní otázka vyvážení a optimálního nastavení dvou věcí, které vlastně stojí téměř proti sobě - tedy nejvyšší míra zabezpečení versus ponechání největší míry pohodlí a jednoduchého ovládání. Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá.
Autor je provozovatelem serveru www.bankovnipoplatky.com
Výhody služeb přímého bankovnictví
Úspora času
Za hlavní přednost přímého bankovnictví je možné považovat časově neomezený přístup klienta k účtu. Platební transakci je možné odkudkoliv a kdykoliv vyřídit jen za několik málo minut, což znamená obrovskou úsporu času proti návštěvám pobočky.
24 hodin denně je možné provádět platební příkazy k převodu a inkasu, zjišťovat aktuální stav na svém účtu, a především mít dokonalý přehled o všech pohybech na kontě.
Většinu služeb je tak možné vyřídit elektronicky a není nutné navštěvovat pobočku banky.
Úspora na poplatcích
Využívání služeb přímého bankovnictví přináší také nižší poplatky za platební transakce. Elektronický komunikační kanál je pro banky podstatně levnější než klasická cesta podávání platebních příkazů na papírovém nosiči na pobočce. Proto také banky tuto formu platebního styku poplatkově zvýhodňují, aby klienty motivovaly přímé bankovnictví co nejvíce využívat.
Naopak lidé, kteří stále dávají přednost zadávání platebních příkazů na pobočce, zaplatí výrazně víc. Rozdíl mezi poplatkem za elektronický a papírový příkaz dosahuje až několika desítek korun.
