Snímek: CZECH TOURISM (INTERIÉR VILY TUGENDHAT V BRNĚ)

Toulky ke známým pražským domům

Zbraslavský genius loci
Někdejší městečko proslavené starým klášterem, který založil roku 1291 Václav II., patří k Praze až od roku 1974.
Pojďme se podívat za nejslavnějším obyvatelem, Vladislavem Vančurou. Na Zbraslav přišel jako třicetiletý lékař v roce 1921. Bydlel v Uranové čp. 177, než se přestěhoval do vlastního domu, kde se věnoval pouze literatuře. Vila stojí téměř ve středu Zbraslavi, blízko náměstí, a přece už pod lesem na úpatí Havlína. První nákres vily z roku 1924 vypracoval Vančurův přítel architekt Jaromír Krejcar. Nakonec ji postavil v letech 1927 - 29 místní stavitel Václav Vejvoda. Vančurovi se stavbou zadlužili a spisovatel tvrdíval, jak komplikovaně se v novém žije. To už vydal zbraslavský příběh Rozmarné léto a psal další díla. Na terase s vyhlídkou do údolí a přes Vltavu na Závist vznikala Markéta Lazarová.
12. května 1942 k vile přijelo gestapo. Vančuru odvezli. Před půlnocí 1. června v chodbě u dveří zvonil telefon. Vzala ho hospodyně paní Svobodová: "Pana doktora zastřelili!"
Dnes vila patří rodině spisovatele, kterého u vchodu připomíná busta.

Vila nad řekou
Procházka Zbraslaví by nebyla úplná bez návštěvy vily nakladatele Jana Otta. Ano, Ottův slovník naučný, geniální, dodnes aktuální dílo, stejně jako výpravné Čechy, které psali známí spisovatelé. Jan Otto byl to, co nazýváme slovem selfmademan. Musel se vypracovat pílí i talentem. Během 45 let vlastnil 23 listů, vydal spousty titulů, podporoval obrozence.

90645_tema_vily_otto (Ottova vila)
Vila nakladatele Jana Otta na Zbraslavi
Snímek: RICHARD GRÉGR

Na Zbraslav jezdila rodina ze svého bytu na Karlově náměstí na léto už od roku 1873. Otto sem přijížděl denně v kočáru k večeru. Bezmála v sedmdesátce - v roce 1909 si postavil nedaleko mostu Závodu míru vilu. Rychlostní silnice, která ji odděluje od Vltavy, narušila romantickou polohu nad řekou, ale vila stále působí jako malebný letní dům obklopený zahradou s pozoruhodnou dispozicí. Architekta Otakara Novotného, žáka Jana Kotěry a představitele české moderny, ovlivnily názory Jana Otta. Ten dům už příliš neužil, umírá roku 1916. Nakladatelství se dostalo do potíží a čtyři roky po Ottově smrti rodina vilu prodala, o patnáct let později ji získal stát. Za socialismu vyhořela a chátrala. V roce 1995 ji od města převzali manželé Borensteinovi z Belgie. Vilu zrekonstruovali do původní podoby a přišly záplavy. Voda vystoupila až k podlaze v přízemí... Borensteinovi se nevzdali. Vila září znovu, byť ji obepíná vysoký plot. Nejlépe je vidět ze silnice...

90645_tema_vily_baba_m (Baba_m)Funkcionalisté na Babě
První sídliště na Babě vzniklo už v mladší době kamenné, ale název je znám až v 15. století. Když v roce 1650 Servác Engl z Englfussu vyženil od tchána své Kateřiny pozemek, dal postavit letohrádek. Jeho zbytky v roce 1858 zromantičtěly zásluhou inženýrů budujících železniční trať. Novogotickou stavbu původního viničního lisu upravili probouráním vysokých oken s oblouky. Stala se z ní typická dominanta této část Dejvic - známá jako zřícenina Baba.
Funkcionalistické sídliště Baba končí téměř u ní. Otevřelo se 7. září 1932 a uplatňovalo všechny vymoženosti zdravého bydlení. Podobné stylově jednotné kolonie tehdy vznikaly ve Stuttgardu (1927), Vratislavi (1929), Curychu (1930) a ve stejném roce jako v Praze i ve Vídni. Svaz čs. díla propagoval moderní bydlení, v Brně (1928) ovšem několik nových domů nenašlo obyvatele, a tak se v Praze stavělo jen pro ty, kdo projevili zájem a také na to měli. Umělci, architekti, lékaři. Bydlel tu malíř Cyril Bouda, architekt Pavel Janák, grafik a designér Ladislav Sutnar, textilní výtvarnice Emilie Paličková-Mildeová či ředitel uměleckoprůmyslového muzea Karel Herain, univerzitní profesor Julius Glücklich a poslanec Antonín Uhlíř. Někteří z obyvatel po únoru 1948 emigrovali.
Několik vil renomovaných architektů pro finanční obtíže klientů zůstalo jen v nákresech. Výstavbu sledovala i tehdejší média - levicově orientované části veřejnosti se nelíbil individualismus staveb. Však po únoru 1948 Baba byla "výspou buržoazních masarykovských intelektuálů", což nebránilo, aby zde žili někteří přední komunističtí funkcionáři... Třeba Zaorálkova vila patřila úředníku ministerstva školství. Když v roce 1968 emigroval, nový majitel - místopředseda vlády - zazdil terasy a změnil charakter domu.
Sousedí s jednou z nejúspornějších vil na Babě, jejíž interiér i nábytek navrhl v roce 1946 Jan Evangelista Koula. Žil zde úředník statistického úřadu Václav Řezáč (1901 - 1956). Po "Vítězném únoru" začal kariéru režimního spisovatele. V roce 1956, po 20. sjezdu KSSS, kde byl odhalen kult osobnosti, Řezáč spáchal sebevraždu...
To nebyl jediný pohnutý osud. Majitel Bautzovy vily byl jako aktivní český fašista po válce popraven. Lindova vila patřila řediteli gymnázia, jeho manželka Pavla byla sestrou Otty Gutfreunda. Po roce 1968 o vilu přišli...
Nejzajímavější stavby nalezneme v pomyslném dvojbloku rovnoběžných ulic Nad Paťankou, U Baby a Na Ostrohu. Některé poničila přístavba garáží či necitlivé úpravy. Asi nejzajímavější je Sukova vila, již stavěla v roce 1932 tehdy pětadvacetiletá Hana Kučerová-Záveská. Jde o největší z vil na Babě a připomíná Le Corbusierovu Villu Stein v Garches. Po únoru 1948 úpravami vznikl dům pro tři rodiny. Terasa v nejvyšším podlaží byla zazděná a fasádu obložili dlaždicemi. Stavěl tady i renomovaný Josef Gočár - např. Glücklichovu vilu v Jarní 3 či Na Babě 1. V Matějské lze zase vidět první montovaný obytný dům z Vítkovických železáren u nás (1947), navržený architektem J. Štursou.

90645_tema_vily_capek (Vila bratří Čapků)
Za bratry Čapkovými chodil do jejich vily i T. G. Masaryk.
Snímek: Richard Grégr

Za Čapky na Vinohrady
Ulice Bratří Čapků začíná nenápadně ve Šrobárově ulici na Vinohradech. Jmenuje se tak až od roku 1947, původně se nazývala Úzká. Za vinohradským pivovarem se už rozkládalo pražské předměstí. Bratři Čapkové sem přišli v roce 1925. Nejdříve v Praze bydleli v Říční ulici čp. 532/11, společný dvojdům vznikl až po smrti maminky.
Vedou k němu krásně zaoblené kočičí hlavy, možná pamatují kroky T. G. M., Eduarda Basse, Karla Poláčka, Vladislava Vančury, Fráni Šrámka, Ferdinanda Peroutky, Františka Langra a dalších pátečníků přicházejících sem na pravidelné schůzky...
Na zahrádce bratři soupeřili, čí bude krásnější. Až do své smrti v roce 1985 o ni pečoval zahradník Václav Motl, kterého Čapek důvěrně oslovoval Motlíku. Karel s ovdovělým tatínkem obýval pravou část, jak napovídá zachovalá tabulka "dr. Karel Čapek". Josef se ženou a dcerou Alenkou levou, ve štítě měl ateliér. (Před pár měsíci na poštovní schránce visela pro poštovního doručovatele "čapkovská zpráva": Ve schránce hnízdí sýkorky.)
Dům postavil v letech 1923 - 24 architekt Ladislav Machoň, na náměstíčku působí civilně, v podkroví míval hostinské pokoje. Nebyl levný, bratři Čapkové úvěr spláceli do konce života a zbytek "zdědili" s domem i jejich příbuzní...

Trmalova vila od Kotěry
Domek na rohu Vilové ulici ve Strašnicích nepřehlédnete. Nechal si ho postavit školní inspektor František Trmal. Jeho rodiče byli mlynáři, kteří svým čtyřem synům nemohli poskytnout velké vzdělání. František však dokázal uplatnit, co se naučil sám. Učiteloval v Mělníku, pak v Kolíně založil dvouletou gremiální obchodní školu a stal se tam ředitelem. Nakonec přešel do Prahy. Publikoval i vynikal v oboru obchodního účetnictví, stal se ministerským inspektorem obchodních škol. Jan Kotěra je výrazná osobnost české architektury. V sedmadvaceti letech získal profesuru na Uměleckoprůmyslové škole, což způsobilo rozbroje mezi staršími profesory. Výsledkem spolupráce těchto dvou rozdílných lidí se stala Trmalova vila. Návrh pochází z let 1901 - 02, o rok později už stála. Shrnovala představy o vesnickém rodinném bydlení. Dnes už pod dřevěným balkónem nejsou lodžie, ale stále působí zvláštně.
Před sto lety vila stála na poli, další stavby vznikly až za první republiky. Chyběla doprava; vlak ve Strašnicích staví až od roku 1906, tramvaje o dva roky později. Do "civilizace" - na Florenc, kde jezdila koňka, se mohlo leda drožkou či fiakrem. Trmalovi však vilu prodali záhy - už v roce 1911. Vystřídala několik majitelů a od roku 1950 patří státu. Sloužila VB i jako mateřská školka. Po roce 1990 ji převzala Praha 10, vila prošla rekonstrukcí, což dokumetují fotografie v interiéru.

90645_tema_vily_amerika_m (amerika_m)Za Dvořákem do Ameriky
Dnes je vila na pražském Novém Městě, kterou si nechal postavit v roce 1715 (nebo 1717) Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova, sevřena lékařskými pavilóny Všeobecné fakultní nemocnice. Sebralo ji to z původní monumentálnosti. O autorství Kiliána Ignáce Dientzenhofera se vedou spory. Dříve stávala na vinici, později upravené jako anglický park doplněný sochami z okruhu Matyáše Brauna. Patrový letohrádek vystřídal různé majitele, Amerikou se stal až po roce 1826 podle jména nového zahradního restaurantu. Byla to šťastnější chvíle vily, vždyť zde sídlil třeba i jateční trh. Po druhé světové válce budovu získalo Národní muzeum, které sem umístilo Muzeum Antonína Dvořáka i hudby. Sám skladatel bydlel v Žitné ulici.

Vila jménem Werichova
V roce 1945 se do vily na Kampě přistěhoval i s rodinou Jan Werich. Bydlel v prvním patře a vtiskl místu genia loci. Ale domem, který vznikl jako koželužna již jednou vzpomínaného Serváce Engla z Engelflusu v 17. století, chodilo známých osobností více. Od roku 1761 patřil Nosticům, kteří zaměstnávali jako vychovatele obrozence Josefa Dobrovského. Když v roce 1798 vážně onemocněl, umožnili mu ve vile jakýsi "lázeňský" pobyt. V letech 1929 - 40 zde žil vědec a historik Zdeněk Wirth, později i básník Vladimír Holan (1948 - 68). Nutnost opravy umocnila srpnová potopa v roce 2002.

90645_tema_vily_islavickova_m (Slavíčkova ulice_m)Slavíčkova, ulice malířů
Malířský duch z ulice v Bubenči za fotbalovým hřištěm Sparty nevyprchal nikdy. Až do roku 1947 se jmenovala Mánesova - ovšem s pětiletou přestávkou za války, to byla Mařákova. Dnes ji známe jako Slavíčkovu.
Nejvýznamnější je "sedmnáctka", vlastní vila architekta Jana Kouly z roku 1896, který zde žil i se synem, architektem Janem Evangelistou. Styl vily ovlivnil o pět let později i Karla Vítězslava Maška, který stavěl č. 7. Bydlel tady i malíř František Kobliha. Dům
č. 9 postavil Gustav Papež, jak je zřejmé z popisu na zdi. Po schodišti patnáctky chodila rodina sochařů Suchardových. Jejich sestra, Anna Boudová, sama malířka, vychovala dva syny. Jako malíř vynikl Cyril...

Hezký domek v Liboci
Ve vile v Libocké ulici č. 16 žil tři roky básník Julius Zeyer. Bílý dům ve staré zahradě - jak ji nazýval - koupila jeho matka, která po ovdovění nemohla udržet dům v Mariánské, dnes Opletalově. Přišli sem v listopadu 1878, Zeyerovi bylo sedmatřicet. Líbilo se mu zde, z okna viděl až do Šárky, do Hvězdy chodil na procházky s Jaroslavem Vrchlickým. Jako vyučený tesař si postavil na zahradě kůlnu.
Po smrti matky se odstěhoval. Vilu koupila Anna Lauermannová-Mikschová. Psala pod jménem Felix Téver. Do vily se přistěhovala i Márinka, dcera F. L. Riegera, provdaná Červinková. Psala libreta dvořákovských oper - Dimitrije i Jakobína. V domě umírá v pouhých 41 letech (1895). Anna ji přežila téměř o polovinu, dožila se osmdesátky a zemřela v roce 1932. Její proslulý literární salon navštěvovaly dnes už čítankové osobnosti.
Vilu v restituci získal pravnuk Anny. Spor mezi ním a Společností přátel J. Zeyera o existenci památníku literáta nedospěl k řešení.

90645_tema_vily_mullerova_m (Müllerova - Loosova vila)Loosova nebo Müllerova?
Záleží, zda ji nazýváme podle architekta, nebo stavitele. Po únoru 1948 byla na vdovu po staviteli Miladu Müllerovou uvalena milionářská daň a dostala z vily výpověď. Sídlil zde později ústav marxismu-leninismu, švýcarští architekti navrhovali objekt využít pro muzeum Adolfa Loose, s tím, že by projekt financovali. Po pádu komunismu patřilo městskému úřadu 5 osmin, které vykoupil od restituentů za 30 miliónů. V letech 1998 - 2000 byla vila rekonstruována do původního stavu včetně detailů a patří městskému muzeu.
Architekt Loos, po matce Čech, po otci Němec, prosazoval teorii, že člověk se stane součásti svého bytu a byt splyne s ním. Své neobvyklé dílo postavil v letech 1928 - 30 a navrhl i interiér. Škarohlídové je nazvali bydlením na schodišti, typické jsou podlahy i stropy místností v rozdílných úrovních.

RICHARD GRÉGR

Kde vily najít
Praha 5-Zbraslav:
Vila Vladislava Vančury, Vladislava Vančury 7, čp. 635
Vila Jana Otta, Žitavského 135, čp. 500

Praha 6-Dejvice:
Müllerova vila, Nad hradním vodojemem 14.
Vstupné (nutné objednání na tel.: 224 312 012) činí 300 Kč, snížené 200 Kč. Otevřeno od listopadu do března úterý, čtvrtek, sobota, neděle 10 - 17, začátky prohlídek: 10, 12, 14, 16 h. www.mullerovavila.cz
Janákova vila, Nad Paťankou 16, čp. 1785/XIX
Kytlicova vila, Nad Paťankou 8, čp. 1788/XIX
Sutnarova vila, Průhledová 2, čp. 1790/XIX
Paličkova vila, Na Babě 9, čp. 1779/XIX
Sukova vila, Na Ostrohu 29, čp. 1794/XIX
Zaorálkova vila, Na Ostrohu 54, Dejvice 1708
Řezáčova vila, Na Ostrohu 56, čp. 1707

Praha 10-Vinohrady:
Dvojdům bří Čapků, Bratří Čapků 28 - 30, čp. 1853 - 1854

Praha 10-Strašnice:
Trmalova vila, Vilová 11, čp. 91/XIII1
Konají se zde i svatby. Otevřeno pondělí a čtvrtek, ostatní všední dny je vhodné se objednat. Tel.: 274 771 299, 775 735 962.
www.trmalovavila.cz

Praha 2-Nové Město:
Michnův Letohrádek, Ke Karlovu 20, čp. 462/II, info: 224 918 013

Praha 6-Bubeneč:
Koulova, vlastní Slavíčkova 17
Suchardova, Slavíčkova 6
Náhlovského, Suchardova 4
Sieburgera, Pod Kaštany 18
Bianca, Pod Kaštany 10
Lannova, Pelléova 24

Jak se kam dostat
Na Zbraslav jezdí autobus č. 241, 129, 243.
Na Babu (ke sv. Matěji) jezdí z Hradčanské bus č. 131.
Vinohrady - metro Želivského a tramvaj č.16
Strašnická - tramvaj č. 7, 19.
Müllerova vila - (tramvaje č. 1, 18, stanice Ořechovka)

Co si přečíst
Slavné pražské vily (P. Veverka, D. Dvořáková, P. Krajči, Z. Lukeš)
BABA osada Svazu čs. díla Praha (Stephen Templ)

Související