První schůzky se zahraničními manažery provázejí formality společné celému civilizovanému světu. Obleky, kravaty, zdvořilé, ale neosobní chování. Dorozumívací řeč - angličtina. Časem se však obě strany začínají poznávat více. A nemusí z toho vyplynout vždy příjemné zážitky.
Ředitel společnosti Lias Vintířov Rudolf Borýsek měl ve Vietnamu sníst hada. Je to tamní rituál pro posílení mužství. Zvládl ho. "Ale sníst hadí syrové srdce a zapít to jeho žlučí a krví jsem nedokázal," přiznává. Do podobné situace se dostal v Číně Patrik Kreysa z firmy Ravak. Měl vypít jednu sklenici s hadí krví a druhou s jeho žlučí. Čínští partneři mu tak chtěli vzdát poctu, takže odmítnutí by se rovnalo jejich urážce.
Jedinou útěchou mu tehdy bylo, že přísadou k "hadím dobrotám" byla vodka. To, že v Číně ochutnal i psí maso, rozhodně není to nejhorší, co může v této asijské zemi Čecha potkat.

Nejen jazyková bariéra
Kvůli čínské angličtině občas dojde ke zdržení či dokonce zmaření obchodního vyjednávání. Stačí několik přehmatů v odborné terminologii, či špatné odposlechnutí řeči a nedorozumění je na světě. V Číně a v jiných asijských zemích je skutečně lepší spolehnout se na odborníky znalých jazyka i zvyků.
Rčení, že anglicky se člověk domluví všude, neplatí třeba ani ve Francii. Francouzi nemají z historických důvodů příliš v lásce angličtinu, ale ani němčinu. Zejména v malých a středních firmách na vás budou všichni mluvit jen francouzsky.
I přesto, že jste dokonale jazykově vybaveni, nemáte úplně vyhráno. Důležité je respektovat i uznávanou formu komunikace země, v níž chcete podnikat. "Počátky obchodního jednání s Němci či Brity lze zvládnout telefonicky nebo e-mailem," říká Ladislav Rýznar, autor knihy Rozmanitosti EU, který pracoval v diplomatických službách. S Rakušany je lepší navázat osobní či aspoň telefonický kontakt. E-mail považují spíše za písemné stvrzení již domluveného.
Pro Japonce, Číňany a Korejce jsou velmi důležité osobní kontakty a budování důvěry. Totéž platí pro Rusy, Španěly, Brazilce či Italy. Takže nezbývá než nasednout do letadla a co nejdříve po navázání kontaktu se sejít osobně.

Pozor na citlivá místa
S anglickými partnery si bez rizika můžete popovídat o počasí. Ale ani s nimi, ani se Švédy nežertujte na účet královské rodiny, ani nezesměšňujte tradice země. V Kanadě neřešte otázky rasové a národnostní diskriminace. Chcete-li v Americe dát najevo své uznání, volte podstatně pozitivnější výrazy než "OK". Uším Američanů totiž zní jako pouhé "ujde to". V jejich zemi je nejvděčnějším tématem showbyznys (kromě například spojitosti smrti Marylin Monroe s bratry Kennedyovými a podobně). V Německu a Rakousku obchodním partnerům nepřipomínejte fašistickou minulost jejich národa, s Araby nediskutujte o Mohamedovi.
Obecně platí, že než lépe poznáte názory svého partnera, omezte konverzaci na úspěchy jeho firmy, na počasí a krásy místní země. Rozhodně se vyhněte řešení náboženských otázek či vnitropolitických problémů země.

Jiný kraj, jiný čas
Je slušnost přijít na obchodní jednání včas. Jenže dochvilnost chápe každý národ jinak. Němec či Rakušan přijde na schůzku přesně, maximálně s patnáctiminutovým zpožděním a omluvou. Italové, Španělé či Indové si s přesností hlavu nelámou. Jste-li ale opozdilcem vy, jen tak vám to neodpustí. Při plánování schůzek je také dobré mít na paměti, že se v jižních státech kvůli klimatu dodržuje odpolední siesta trvající zpravidla od 13. do 16. hodiny.
Rusové také nepatří mezi nejdochvilnější národy. A podobně jako se Španěly či Araby probíhá jednání s nimi velmi pozvolně. Ředitel brněnské projekční společnosti K4 Jiří Švestka si obchodní cesty do jedné z bývalých sovětských republik vždy pečlivě plánoval. Uskutečnil řadu přípravných telefonátů a sjednával dopředu schůzky. Jenže výsledek byl vždy takový, že se mu podařilo plán naplnit jen z malé části.
Jednou na jednání vytáhl svůj osobní plánovací kalendář a místní obchodní partner se při pohledu na něj začal smát a řekl: "To, co máš tady naplánováno na dnešní den, to my děláme za týden." V ten moment bylo Jiřímu Švestkovi jasné, že existují dva časové prostory, ten jeho a ten jejich. A protože chtěl obchod udělat, musel se jejich času přizpůsobit.

O čem je lepší v zahraničí nemluvit?