Právě jsem dokončila překlad knihy Zlatý kompas, což je první díl trilogie Philipa Pullmana Jeho temné esence. Svým názvem trilogie odkazuje k eposu Ztracený ráj Johna Miltona a jakkoli se řadí do kategorie fantasy, není srovnání s klasickým dílem nijak přemrštěné. Fantazijní prvky, které Pullman ve svých knihách používá, totiž pouze napomáhají přesnějšímu a zároveň vrstevnatějšímu vyjádření témat, která v souhrnu působí až neskutečně ambiciózně. Těžko si představit román, který se nikterak povrchně zabývá otázkami identity, etiky, teologie, filozofie i vědeckého pokroku, a zároveň je jeho hrdinkou jedenáctiletá dívenka přátelící se s ledním medvědem. A vida - Pullmanovi se podařilo vystavět na těchto základech příběh, který se už dnes řadí v anglosaském světě po bok Tolkienova Pána prstenů.
Z hlediska překladatele přiznávám, že mě z pohledu na stovky internetových odkazů jímá mírná závrať při představě čtenářských diskusí o oprávněnosti toho či onoho řešení. Pullmanovi hrdinové se totiž kromě různých sociálních prostředí pohybují v několika odlišných světech, kde je potřeba najít ozvláštňující, ale srozumitelné výrazy pro drobné posuny reality - a pak si třeba šálek čokoláty uhájit před pozornými korektory.
Související