Penzijní připojištění jako nejvýnosnější státem podporovaný spořicí produkt zaznamenává neustálý přírůstek nových klientů. V polovině letošního roku bylo penzijně připojištěno již téměř 3,5 mil. osob. Ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí se jedná o 2,3% nárůst (78 tis. účastníků) a v porovnání s koncem roku 2005 jde o nárůst ve výši 5,2 procenta (171 564 účastníků). Tento pokračující zájem o penzijní připojištění souvisí se stále nejasnou podobou penzijní reformy, s aktivním působením finančních poradců a rovněž se zvýšeným počtem zaměstnavatelů přispívajících na připojištění svých zaměstnanců.
Zaměstnavatelé přispívají více než účastníci
Ve druhém čtvrtletí došlo také k navýšení počtu účastníků s příspěvkem zaměstnavatele, a to o více než 16 tisíc oproti prvnímu kvartálu. Příspěvek zaměstnavatele na své připojištění tak na konci sledovaného období obdrželo více než 822 tisíc připojištěných. Zaměstnavatelé dnes přispívají na připojištění zaměstnanců v průměru částkou 480 korun měsíčně. To je více, než kolik si v průměru platí samotní účastníci. Ti měsíčně ukládají do penzijního připojištění v průměru o dvacet korun méně.
Rostoucí objem úspor, nižší zisky
Celkový objem úspor, které občanům spravují penzijní fondy, narůstá. K polovině letošního roku bylo na účtech občanů u penzijních fondů vykázáno téměř 124,9 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 20,8 procenta. Souhrnný hospodářský výsledek penzijních fondů ke konci druhého čtvrtletí 2006 dosáhl 1,689 mld. Kč, což je menší nárůst než v loňském roce, kdy byly ke konci téhož čtvrtletí vykázány zisky ve výši 2,2 mld. Kč. Důvodem menšího růstu zisku je ve srovnání s loňským rokem méně pozitivní vývoj akciového a dluhopisového kapitálového trhu. Za letošní rok je proto očekáván meziroční pokles připisovaného zisku účastníkům připojištění. Co se týče investování úspor penzijními fondy, byla zachována konzervativní strategie. Z celkového objemu prostředků účastníků bylo nejvíce umístěno v dluhopisech (75,8 %), investice v akciích a podílových listech činily pouze 11,5 procenta. Z důvodu likvidity zůstává poměrně vysoký podíl úspor (osm procent) uložen na účtech a termínovaných vkladech.
Zájem i mladších a středních generací
Ke spoření v penzijních fondech se pozvolna daří lákat i mladší a střední věkovou generaci. Jde zejména o zásluhu zaměstnavatelů, kteří poskytují tento benefit zaměstnancům všech věkových kategorií. Pozvolna tak klesá průměrný věk účastníků vstupujících do penzijního připojištění. U některých fondů již poklesl pod hranici 45 let.
Více penzí, méně jednorázových vyrovnání
Prostředky z penzijního připojištění je možné vybrat nejen formou jednorázového vyrovnání, ale i prostřednictvím doživotní penze. Některé fondy mají širší penzijní schémata umožňující kromě zaručené doby výplaty penze zvolit například penzi s určením částky vyplacené při úmrtí, rostoucí výši penze a jiné. Zatímco před pěti lety bylo odhadováno, že podíl penzí na celkově vyplácených plněních činí pouze jedno procento, tvoří dnes penze zhruba pět procent výplat. V horizontu deseti let by měl tento podíl podle odhadů penzijních fondů vzrůst až o třetinu. Zájem účastníků o výběr prostředků prostřednictvím penzí však úzce souvisí s výší úspor, které budou v penzijních fondech k dispozici. Pouze větší úspory mohou při rozpočítání do doživotních penzí poskytovat přijatelné částky k dozajištění penzí starobních. Penzijní připojištění čekají některé dílčí úpravy. O úpravách či zvýšení státní podpory zatím není rozhodnuto a závisí na výsledcích politických jednání.
Otázkou k řešení zůstávají také nastavené podmínky neumožňující fondům dynamičtější investiční strategii a neoddělení úspor účastníků od peněz penzijních fondů. S tím souvisí největší problém v hospodaření některých penzijních fondů, který lze spatřovat ve skrytých budoucích nákladech. Ty meziročně rostou o více než třicet procent a přesáhly již částku 2,3 mld. Kč. Jde především o náklady na získatelské provize a vyplácené bonusy. Tyto budoucí náklady fondů uměle zvyšují jejich vykazované zisky, nicméně postupně však i tyto náklady budou muset být uhrazeny. Ovšem samozřejmě na úkor výnosu pro účastníky penzijního připojištění.
Autor působí ve společnosti Fincentrum finanční poradenství a.s.
Zaměstnavatelé přispívají více než účastníci
Ve druhém čtvrtletí došlo také k navýšení počtu účastníků s příspěvkem zaměstnavatele, a to o více než 16 tisíc oproti prvnímu kvartálu. Příspěvek zaměstnavatele na své připojištění tak na konci sledovaného období obdrželo více než 822 tisíc připojištěných. Zaměstnavatelé dnes přispívají na připojištění zaměstnanců v průměru částkou 480 korun měsíčně. To je více, než kolik si v průměru platí samotní účastníci. Ti měsíčně ukládají do penzijního připojištění v průměru o dvacet korun méně.
Rostoucí objem úspor, nižší zisky
Celkový objem úspor, které občanům spravují penzijní fondy, narůstá. K polovině letošního roku bylo na účtech občanů u penzijních fondů vykázáno téměř 124,9 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 20,8 procenta. Souhrnný hospodářský výsledek penzijních fondů ke konci druhého čtvrtletí 2006 dosáhl 1,689 mld. Kč, což je menší nárůst než v loňském roce, kdy byly ke konci téhož čtvrtletí vykázány zisky ve výši 2,2 mld. Kč. Důvodem menšího růstu zisku je ve srovnání s loňským rokem méně pozitivní vývoj akciového a dluhopisového kapitálového trhu. Za letošní rok je proto očekáván meziroční pokles připisovaného zisku účastníkům připojištění. Co se týče investování úspor penzijními fondy, byla zachována konzervativní strategie. Z celkového objemu prostředků účastníků bylo nejvíce umístěno v dluhopisech (75,8 %), investice v akciích a podílových listech činily pouze 11,5 procenta. Z důvodu likvidity zůstává poměrně vysoký podíl úspor (osm procent) uložen na účtech a termínovaných vkladech.
Zájem i mladších a středních generací
Ke spoření v penzijních fondech se pozvolna daří lákat i mladší a střední věkovou generaci. Jde zejména o zásluhu zaměstnavatelů, kteří poskytují tento benefit zaměstnancům všech věkových kategorií. Pozvolna tak klesá průměrný věk účastníků vstupujících do penzijního připojištění. U některých fondů již poklesl pod hranici 45 let.
Více penzí, méně jednorázových vyrovnání
Prostředky z penzijního připojištění je možné vybrat nejen formou jednorázového vyrovnání, ale i prostřednictvím doživotní penze. Některé fondy mají širší penzijní schémata umožňující kromě zaručené doby výplaty penze zvolit například penzi s určením částky vyplacené při úmrtí, rostoucí výši penze a jiné. Zatímco před pěti lety bylo odhadováno, že podíl penzí na celkově vyplácených plněních činí pouze jedno procento, tvoří dnes penze zhruba pět procent výplat. V horizontu deseti let by měl tento podíl podle odhadů penzijních fondů vzrůst až o třetinu. Zájem účastníků o výběr prostředků prostřednictvím penzí však úzce souvisí s výší úspor, které budou v penzijních fondech k dispozici. Pouze větší úspory mohou při rozpočítání do doživotních penzí poskytovat přijatelné částky k dozajištění penzí starobních. Penzijní připojištění čekají některé dílčí úpravy. O úpravách či zvýšení státní podpory zatím není rozhodnuto a závisí na výsledcích politických jednání.
Otázkou k řešení zůstávají také nastavené podmínky neumožňující fondům dynamičtější investiční strategii a neoddělení úspor účastníků od peněz penzijních fondů. S tím souvisí největší problém v hospodaření některých penzijních fondů, který lze spatřovat ve skrytých budoucích nákladech. Ty meziročně rostou o více než třicet procent a přesáhly již částku 2,3 mld. Kč. Jde především o náklady na získatelské provize a vyplácené bonusy. Tyto budoucí náklady fondů uměle zvyšují jejich vykazované zisky, nicméně postupně však i tyto náklady budou muset být uhrazeny. Ovšem samozřejmě na úkor výnosu pro účastníky penzijního připojištění.
Autor působí ve společnosti Fincentrum finanční poradenství a.s.
