Nedostatečná informace o obchodním partnerovi
Čeští vývozci (ale i dovozci) nemají často odpovídající informace o svém obchodním partnerovi, přestože jejich získání není složité, nemusí být nákladné a může zabránit značným škodám. Seriózní obchodní partneři by přitom neměli mít problém s předáním údajů o svých aktivitách, resp. se sdělením, která banka vede jejich účty. Již ochota předat o sobě tyto informace je indikátorem serióznosti.
Zdrojem informací může být rovněž banka české firmy, která přes svoji pobočku nebo bankovního partnera v zahraničí může obstarat základní (tzv. bankovní) informace o existenci firmy, její adrese, rámcovém objemu jejích operací apod.
Podrobnější údaje (počet zaměstnanců, obrat, rating atd.) obsahují tzv. kancelářské informace, které vypracovávají specializované firmy (např. Dun&Bradstreet). Tyto informace nebo údaje z vlastních zdrojů může zajistit síť zahraničních kanceláří agentury CzechTrade.
Přirozeně, že získání informací o obchodním partnerovi je důležité zejména u vzdálenějších teritorií nebo před realizací větších a dlouhodobějších obchodních případů.

Obchodní obezřetnost
Důležitou zásadou je neposkytovat předčasné nebo nepřiměřené plnění bez odpovídajícího krytí. Klasickými příklady, kdy čeští vývozci utrpěli ztráty při porušení tohoto pravidla, jsou podvodné aktivity některých "dovozních firem", často ze vzdálených teritorií.
Tyto firmy postupují často následujícím způsobem: českému vývozci je předložena atraktivní poptávka, je uzavřen kontrakt, někdy při osobním jednání v cizině, a českému vývozci je předvedena místní firma a její pohostinství v lukrativním prostředí.
Následně je ihned po podpisu kontraktu tlumočen požadavek, aby se český vývozce finančně podílel na "získání licence", na "místních nákladech" apod. tak, že tuto částku musí složit okamžitě v hotovosti. Po vyinkasování této platby podvodný dovozce zmizí ze světa.

Péče o duševní vlastnictví
Český výrobce často opomíjí riziko kopírování výrobků, zneužití výrobních značek a jiného firemního vlastnictví. Jde zejména u nutnost ošetřit toto riziko patentovou ochranou, registrací průmyslového vzoru, ochranné známky apod., a to nejen v zemi původu (tj. v Česku, resp. v Evropské unii), ale především v zemích možného rizika. Pouze tato ochrana poskytuje možnost domáhat se nápravy na cílovém trhu, ale zejména v zemi padělatele.

Nedostatečná informovanost o specifických podmínkách a rizicích daného trhu
Před zahájením komerčního jednání s partnery ve vzdálenějších a obchodně méně frekventovaných zemích by si firmy měly opatřit dostatek informací o specifických podmínkách místních trhů a o potřebě respektování místních zvyklostí při obchodních jednáních v daném teritoriu. České podnikatelské subjekty mají často nedostatek zkušeností s obchodním a investičním prostředím v zemích regionu a neznají příslušnou místní legislativu. Podceňují platební rizika a zajišťovací instrumenty a nezastupitelnou roli spolehlivého místního zástupce, jehož provize sice zvyšuje nákladovost obchodních případů, ale například v některých arabských zemí je nicméně nezbytnou podmínkou proniknutí a úspěšného působení na trhu.
České firmy proto poměrně často mívají psychologické zábrany z neznámého trhu a jazykové bariéry, které se projevují i v neschopnosti či neochotě zajistit propagační materiály v požadované jazykové mutaci (což například představuje problém ve frankofonních zemích severní a subsaharské Afriky).

Marketingová politika, nepřizpůsobená prostředí
Chybou našich vývozců je nekonkrétnost nabídek, v nichž mnohdy chybějí některé základní náležitosti, platební podmínky a orientační cena (málokdy jsou firmy schopny sestavit cenu na bázi FOB/CIF).
Poměrně častou chybou je pomalá reakce na dotazy nebo požadavky zákazníků a malá flexibilita v nabídce zboží.
Mnohdy nedostatečné jsou i znalosti podmínek mezinárodních veřejných soutěží, neschopnost pružné reakce na vypisované tendry, a tím ztráta možnosti získání významných kontraktů a etablování se na daném trhu.

Nekalá konkurence
V poslední době se stále více objevuje i vzájemná konkurence dvou a více českých firem na daném trhu, kterou partneři zpravidla vnímají negativně, resp. s rozpaky.
Čeští exportéři také nedostatečně využívají možnost zakládání společných podniků, ze kterých vyplývají daňové a jiné výhody; tím by ale zvýšili konkurenceschopnost svých produktů a vývozních aliancí, které by např. formou marketingových kanceláří tuto konkurenci eliminovaly.
-