42vik37.jpgVzpomenete si, kterou knihu jste přečetla jako první?
Na úplně první knihu si nevzpomínám. Zato si vzpomínám, že sotva jsem se naučila číst, toužila jsem po Vinnetouovi, v té době nedostatkovém zboží. Maminka ho nakonec přivezla z lázní, ovšem ve slovenštině. Nejprve mi naši před spaním překládali, ale protože jsem nemohla vydržet čekat do večera na pomalé čtení nahlas, nakonec jsem všechny tři tlusté díly přelouskala slovensky. Dodnes pro mne mají některá slovenská slova, kterým jsem tehdy vůbec nerozuměla, ohromné kouzlo.

Co jste četla naposledy?
Z knih, které číst nemusím kvůli práci - skoro se k jiné četbě nedostanu, na druhé straně mě většina takto "povinně" čtených knih baví a těší - mám teď rozečtenou Zlodějinu Zuzany Brabcové

Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Knížky teď skoro nekupuji, hodně jich dostávám od zahraničních kolegů, nakladatelů či přátel, a hlavně je už vůbec nemám kam dávat. Často si také půjčuji. Když už jdu do knihkupectví, spíš na obhlídku nebo pro knížky pro své děti, které teď mají v pubertě úplně jiný vkus než já, a pak taky ráda dávám knížky jako dárky. Za rok jich koupím tak dvacet.

Jakou knihu jste si koupila naposledy?
Vyloženě pro sebe a pro radost jsem si naposledy koupila Topolův román Kloktat dehet. Jinak jsem hodně knih dostala i rozdala.

Jakému typu četby dáváte přednost?
Nejraději čtu beletrii, a samozřejmě úplně nejraději latinskoamerické autory. V poslední době splácím dluhy a snažím se víc číst i českou beletrii, tradičně mám ráda i francouzskou a italskou.

Četla jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
Oblíbené dětské knihy jsem četla mockrát jako každý, pak jsem se k některým knihám vracela hlavně kvůli síle výpovědi, která ve mně nějak zůstala a nutilo mě to ověřit si působivost, účinnost knihy, silný dojem, zda bude takový i po letech. K jiným knihám jsem se zase vrátila, protože jsem je poprvé četla v době, kdy jsem jim možná vůbec nerozuměla. Třeba Cortázar nebo Camus se v osmnácti čte úplně jinak než ve třiceti a později. Teď jsem po delší době znovu četla Queneaua a našla v knížce podtrhané pasáže, o nichž bych dnes málem nevěděla, co mě na nich zaujalo. Na dobrých knížkách je nejlepší, že se dají číst neustále znovu, pokaždé jinak, ale vždycky nějak objevně, úžasně, že zase obohatí.

Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Podporují fantazii, přinášejí informace, zprostředkovávají libé pocity nejrůznějšího druhu - že je něco krásné, ale třeba i radost z objevování, ze zkoumání, z toho, že čtenář pochopí, jakou hru s ním autor hraje; v knížce si každý najde něco, co k němu bytostně promlouvá, s čím se může ztotožnit, k čemu se upnout. Knížky nejlépe vypovídají o tom, co je člověk vlastně zač. A i obyčejná zábava je dobrá!

A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Jen těžko dokážu zredukovat své oblíbence na tři, objevuji stále další. Mario Vargas Llosa: Město a psi - to bylo pro mě literární zjevení v osmnácti letech. Ernesto Sabato: Kniha o hrdinech a hrobech. Albert Camus: Mor, ale zároveň L. F. Céline: Cesta do hlubin noci,
K tomu další autoři, jako R. Queneau, J. Cortázar, I. Calvino, aj. Z českých Škvorecký, hlavně Inženýr lidských duší.


Anežka Charvátová (*1965)
Vystudovala španělštinu a francouzštinu na FFUK. Pracovala v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV (ČAV). Od 2000 nakladatelská redaktorka a vysokoškolská pedagožka (na FFUK vede překladatelský seminář). Překládá ze španělštiny, například Maria Vargase Llosu (za román Vypravěč cena Magnesia Litera za překlad roku 2004), Ernesta Sabata, Pedra Almodóvara, Reinalda Arenase, Luise Sepúlvedu aj.

Snímek: HN - František Vlček