Největší Čech Jára Cimrman konečně začíná získávat uznání i v Bruselu. Nové archeologické průzkumy totiž prokázaly, že i v srdci Evropské unie zanechal český génius svou stopu. A to jak obrazně, tak ve skutečnosti.
Přední cimrmanologové tvrdí, že zapomenutý český vynálezce, myslitel a umělec byl nejspíš také otcem Evropské unie. "Je to velice možné, i když to čeká ještě na prozkoumání. Ale já bych řekl, že to je skoro jisté," řekl v pátek Zdeněk Svěrák. Ten společně s dalšími členy Divadla Járy Cimrmana přijel seznámit Brusel se zásadní úlohou českého světoběžníka v dějinách evropské integrace.


Cimrman prý viděl předobraz dnešní unie v rakousko-uherské monarchii. "Měl k ní takový dvojlomný vztah. Na jedné straně ho velmi mrzelo, že české království v ní nemá důstojné postavení a celý život usiloval o přejmenování na Rakousko-Uhersko-Česko, což se mu, jak známo, nepodařilo," prohlásil další restaurátor Cimrmanova díla Ladislav Smoljak. "Ale na druhou stranu si uvědomoval, že Rakousko je současně soustátím, které své menší části dokáže uchránit."

Cimrmanologové zjistili, že zneuznaný český myslitel a umělec zavítal do belgické metropole během světové výstavy v roce 1910. Své vynálezy ovšem vystavoval pod cizím jménem ve francouzsko-britském pavilónu, aby sláva nepřipadla právě habsburské monarchii. Požár pavilónu ovšem důkazy o Cimrmanově cestě zničil. Až nedávno prý archeologové objevili otisk bosé, prchající pravé nohy, která nese anatomické rysy Járy Cimrmana. "Jak známo, největší ze všech Čechů měl mezi malíčkem a palcem pravé nohy blánu, což mu vyneslo přezdívku kachna," vysvětlil český velvyslanec při EU Jan Kohout.

Otisk géniovy nohy v betonu nyní zdobí chodník před vchodem na české zastoupení při unii. Kohout s divadelníky na velvyslanectví také v pátek odhalili "pamětní desku" věnovanou právě návštěvě českého světoběžníka. "Velice nás to potěšilo. V zahraničí jsme měli dosud jen jednu stopu, a to v Londýně. Tam si Cimrman zlomil nohu na schodišti domu, který stával na místě, kde dnes stojí české velvyslanectví," řekl Svěrák.

Divadlo přivezlo do Bruselu kromě nového objevu i dvě své hry. O víkendu sehrálo pro stovky Čechů a Slováků v Bruselu Dobytí severního pólu a Vyšetřování ztráty třídní knihy. Představení byla dlouho dopředu vyprodána. "Jára Cimrman, velký Evropan, by z toho měl radost," řekl na úvod prvního představení Svěrák.

Související