Internetem obíhají návody, jak se před čipy bránit. Nejjednodušší je umístit podezřelý výrobek do mikrovlnné trouby.
Pokud například u boty exploduje podpatek, můžete si být takřka jistí, že v ní byl čip - a už není. Provází to ale několik drobných nevýhod: jednak explozi mohl způsobit i hřebík, v každém případě už ale není ani bota...
Přemýšlivější bojovníci za právo na soukromí přišli se zařízením zvaným zapper. Princip je prostý. Pasívní čip ke své činnosti potřebuje energii signálu čtecího zařízení: co takhle dodat mu jí tolik, až se z toho zalkne? Stačí starý kompaktní fotoaparát na film.
Když se výstup z kondenzátoru elektronického blesku odpojí od zábleskové trubice a připojí na závity smaltovaného měděného drátu (schovaného třeba v prostoru pro film), vznikne při odpálení blesku elektromagnetický impuls, který každý pasivní RFID čip v jeho dosahu pošle na onen svět. Rozhodně to ale nezkoušejte, pokud máte kardiostimulátor...
Obranu před zapperem si ale lze představit snadno: stačí mezi anténu a vlastní čip zabudovat jednoduchý prvek chránící proti přepětí. Je zřejmé, že začíná válka, jakou známe už ze světa počítačových virů. Tedy válka mezi destruktivními útočníky a konstruktéry nových technologií. Ostatně viry napadající RFID se už skutečně objevily.
