Cena ropy útočí na půlroční minimum
Ceny ropy včera na světových trzích klesly pod šedesát dolarů, a propadly se tak na nejnižší hodnoty od března tohoto roku. Včera v podvečer se jeden barel severomořské ropy Brent prodával za 59,92 dolaru, tedy za cenu o 0,81 procenta nižší než v pátek. Na konci obchodování se však vývoj na trhu otočil. Ropa Brent uzavřela s nárůstem o 24 centů na 60,65 USD. Americká ropa zdražila dokonce o 90 centů na 61,45 dolaru.
Ropa reagovala na informaci, že britská společnost BP zhruba do týdne obnoví těžbu na nalezišti Prudhoe Bay na Aljašce. Největší ropné pole v USA by tak obnovilo svou normální produkci mnohem dříve, než se plánovalo. Původně totiž BP avizovala, že v Prudhoe Bay se naplno začne těžit až koncem roku. Posléze společnost uvedla, že plné těžební kapacity by mohlo být dosaženo již na přelomu října a listopadu. Poslední zpráva znamená, že těžba bude obnovena asi s měsíčním předstihem.
Na Prudhoe Bay se běžně těží 400 tisíc barelů ropy denně. Na počátku srpna byla však těžba z velké části přerušena, protože bylo nutné vyměnit zkorodované potrubí. Nyní se proto v oblasti denně vytěží jen 250 tisíc barelů.
Příčinou pádu cen ropy bylo také nedělní vystoupení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který prohlásil, že jeho země je otevřená další diskusi o svém jaderném programu, a to za podmínky, že USA přestanou vyhrožovat sankcemi.
Listu Washington Post Ahmadínežád řekl, že Írán je přesvědčen, že diskuse je mnohem lepší než hrozby a konfrontace.
Jeho prohlášení tak poněkud utlumilo obavy, že by jeden z největších světových producentů ropy mohl omezit či přímo zastavit její vývoz kvůli sporům se Západem o svůj jaderný program.
K poklesu cen přispěla svým dílem i zpráva o stavu zásob v USA. Podle ní je v amerických skladech o pět procent víc ropy než loni, stav rezerv zároveň o dost převyšuje průměrnou úroveň posledních pěti let. Za propad cen může i počasí. V Karibiku je totiž letos mnohem méně hurikánů než v předešlých letech.
Na maximech se cena severomořské ropy Brent ocitla na počátku srpna, kdy dokonce atakovala hranici 80 dolarů. Od té doby však klesla o více než 23 procent.
Propad cen nadělal největší vrásky lidem, kteří investovali do podílových fondů. Ty byly totiž natolik "uchváceny" prudkým zvyšováním cen ropy v uplynulých dvou letech, že letos investovaly do energetických akcií slušný "balík" peněz, konkrétně 67,4 miliardy dolarů. Nebyl to dobrý investorský tah, podílové fondy kvůli němu prodělaly 4,5 miliardy dolarů. To je částka, o kterou přišly od 7. srpna, kdy ceny ropy Brent dosáhly svého letošního vrcholu - barel stál 78,3 dolaru. Od té doby ztratily fondy, které investovaly finance do energetických akcií, celkem 8,2 procenta. Pro srovnání - jeden ze tří nejsledovanějších amerických indexů Standard & Poor's 500 Index, vydávaný Michiganskou univerzitou, posílil za stejnou dobu o 6,4 procenta.
Nejhorší výsledky mezi podílovými fondy má v tomto roce Fidelity Advisor Natural Resources Fund, který již ztratil skoro deset procent. V minulém roce přitom posílil o 46 procent.
"Každý je zvědavý, zda tento propad znamená konec dlouhotrvajícího růstu ropných cen," řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Tim Guiness, šéf společnosti Guinness Atkinson Asset Management. "Jsme pouze svědky dlouho potřebné korekce rostoucího trhu, ceny ropy by měly ale stoupat ještě dalších pět let," vysvětluje. Sám proto chce i nadále kupovat akcie společností působících v ropném průmyslu.
