Možná to na první pohled vypadá, že podnikat v oblasti jazykového vzdělávání, tedy mít vlastní jazykovou školu, je klidné a nepříliš proměnlivé zaměstnání. Vždyť jde "jen" o to, dát dohromady vzdělané učitele a po vědění dychtící studenty, najít učebny, a úspěch je zaručen. Zdání však klame.
Obor jazykového vzdělávání prochází řadou neustálých změn, probíhá v něm tvrdý konkurenční boj, na trh přicházejí stále nové agentury a jiné zanikají. Každý rok utrhne z koláče celkové poptávky po jazykových kursech největší díl jiná vzdělávací společnost.
Hlavní jsou firemní klienti
"Hlavní proud dnes vede přes nabízení kursů podnikům. A tam panuje silný konkurenční boj, který se vede hlavně přes cenu," vysvětluje Andrea Křížková, předsedkyně představenstva Asociace jazykových škol.
Většina středních a velkých jazykových škol, které podnikají ve velkých, žije skutečně převážně z podnikových klientů.
Například jedna z vůbec největších škol - Caledonian School - uvádí poměr mezi firemní klientelou a studenty z veřejnosti 75:25. Další z velkých jazykových škol - Polygot - má tento poměr dokonce 80:20.
A podobný poměr uvádějí i další společnosti, zvláště ty, které mají sídlo v Čechách. Na Moravě je situace trochu odlišná, u tamních jazykových škol bývá poměr obou služeb zhruba půl na půl.
Podle všeho by se mohlo zdát, že díky kursům, které jazykové školy pořádají pro velké firmy a jejich zaměstnance, má tento obor o bohaté příjmy postaráno.
"Dnes se ale všechny firmy snaží snižovat náklady a mnohdy si vybírají jazykové kursy pro své zaměstnance jen a pouze podle ceny. Mnohdy se už školné dostává pod ceny, na kterých bylo před deseti lety," říká Křížková. "Vy sice vstupujete do výběrového řízení s povinnou desetistránkovou nabídkou, kde vysvětlujete, jaké jsou vaše zkušenosti, jak kvalitní máte lektory i výukové metody, ale víte, že klient - firma - se nakonec rozhodne jen podle ceny," dodává
Jak poznat kvalitu?
Pokud se firma rozhodne, že svým zaměstnancům zaplatí jazykové kursy, měla by vědět, podle čeho kromě ceny se má rozhodovat. Velké jazykové školy si stěžují, že na trhu se stále objevují nové a nekvalitní agentury, které nabízejí cenu vyučovací hodiny pod nákladovými cenami solidních škol. Kvalitní jazyková agentura totiž musí investovat do dobrých lektorů, metodiků výuky, knihovny, vybavených učeben, většinou investuje i do získání různých certifikátů a provádí i průběžnou kontrolu výuky.
"Takové ty domácí obývákové agentury, které nabízejí extrémně nízké ceny, naprosto zneprůhledňují již tak zmatený trh, na kterém mají klienti problém se náležitě orientovat a rozlišit kvalitní od méně kvalitního, nebo podřadného. Renomé jazykových škol tím velice trpí," tvrdí Dalibor Krčmář, šéf ostravské jazykové školy Cloverleaf.
Asociace - garant kvality
Do vzniku a fungování jazykových škol stát nijak nezasahuje. Podnikání v oblasti jazykového vzdělávání je totiž živností volnou, nikdo neprověřuje kvalifikaci či program výuky jednotlivých škol. Jedinou výjimkou jsou jazykové agentury, které poskytují pomaturitní studium.
"Pokud chcete poskytovat toto nástavbové vyšší vzdělání, musíte předložit projekt na školský úřad. Tam musíte uvést, podle jakých učebnic budete učit, kdo bude učit, jaké má vzdělání a jakou zkouškou studium končí," vysvětluje Křížková.
Ovšem tím role státu končí. Když škola se svým projektem uspěje, následně už nikdo kontroly kvality nabízeného vzdělávání neprovádí.
Právě proto, že kvalita jazykového vzdělání se mezi jednotlivými školami výrazně liší a těžko se předem rozpozná, rozhodly se některé jazykové školy spojit, a v roce 2003 vytvořily Asociaci jazykových škol. Ta má být zárukou kvality. Jejími členy se mohou stát pouze pečlivě prozkoušené agentury, které prošly náročnými vstupními kontrolami.
"Už se nám stalo, že řada škol od členství nakonec couvla, protože jim splnění našich podmínek kvality přišlo příliš náročné," dodává Andrea Křížková.
A jak podle Asociace jazykových škol poznat dobrou školu?
Mezi kritéria například patří to, že zaměstnává lektory s odpovídající kvalifikací, kterou je schopna doložit, poskytuje klientům pravdivé informace o všech službách i o tom, co přesně obsahuje cena kursů.
Samozřejmostí by také měly být vstupní testy, které teprve určí, do jaké úrovně pokročilosti uchazeč o studium patří. A také vydává závěrečná hodnocení, buď ve formě přípravy k mezinárodním zkouškám (například cambridgeské zkoušky), nebo ve formě vlastního výstupního certifikátu s ohodnocením dosažené úrovně.
Mezinárodní zkoušky
Mnoho lidí se domnívá, že kvalitu školy poznají podle toho, jak úspěšní jsou její absolventi u mezinárodních jazykových zkoušek.
Takové zkoušky vypisuje a garantuje většinou nějaká zahraniční instituce, v případě angličtiny je to například Cambridgeská univerzita, a pořádají se několikrát do roka v mnoha zemích světa.
V jednotlivých státech jsou pouze určena zkušební místa, kde lze zkoušky absolvovat, ovšem výsledné hodnocení se provádí centrálně v místě ústředního garanta. Pokud tedy dokáže jazyková škola připravit své studenty k takovým mezinárodním zkouškám a oni uspějí, je to jistě známkou kvality.
Za vysoký ukazatel se považuje, pokud u zkoušek uspěje nad 80 procent studentů dané školy.
Na druhou stranu zástupci jazykových škol upozorňují na ošidnost tohoto ukazatele.
"Řada vynikajících jazykových agentur se specializuje na kursy, které mají uchazeče naučit praktickému, profesnímu využití jazyka. K mezinárodním zkouškám vůbec nepřipravují, ale to neznamená, že jsou nekvalitní," vysvětluje ředitelka jazykové školy Channel Crossings Lenka Pavilková.
Při výběru školy je tedy důležité určit si cíl, jakého chce student dosáhnout. Mezinárodní zkouška bývá cílem spíše pro mladé lidi, nejčastěji ve věku od 12 do 15 let, kteří teprve hledají své budoucí místo na trhu práce.
Starší studenti jazyků už většinou znají své profesní zařazení a chtějí jazyk vypilovat pro potřeby své práce. Takoví pak nemusí hledat školu s nejlepšími výsledky u mezinárodních zkoušek, ale spíše prakticky zaměřené jazykové kursy.
